Dnešní abonentní koncert Karlovarského symfonického orchestru zahájí symfonická báseň Bedřicha Smetany Valdštýnův tábor. V letech 1856–1861 působil Bedřich Smetana ve Švédsku, jako dirigent, klavírista a pedagog. A v této době, která patří k jeho nejšťastnějším, dostal skladatel z Prahy nabídku, aby napsal předehru k Schillerově Valdštejnské trilogii. Děj se odehrával v Čechách, na které neustále vzpomínal. Smetana napsal skladbu v duchu novoromantických snah evropské hudby 19. století o vytvoření instrumentálního dramatu s mimohudebním námětem, jakéhosi všeobsáhlého uměleckého díla.

„Ruská hudba je v koncertu zastoupena Variacemi na rokokové téma pro violoncello a orchestr. Jejich autor Petr Iljič Čajkovskij, byl prvním ruským skladatelem - skutečným profesionálem, na rozdíl od autorů tzv. Mohutné hrstky - Balakireva, Borodina, Kjuje, Musorgského a Rimského Korsakova, kteří měli původní nehudební povolání. Čajkovskij se hudbou nejen živil, ale dokonale ji ovládl,“ vysvětlil Alois Ježek, ředitel Karlovarského symfonického orchestru.

„Po studiích v Petrohradu působil dvanáct let pedagogicky na konzervatoři v Moskvě. Ale jakmile mu jeho bohatá mecenáška Naděžda Filaretovna von Mekk, vdova po majiteli železnic a velká milovnice hudby, zajistila trvalý příjem, neváhal a věnoval se pouze kompozici. Pro zajímavost - ač Čajkovského velmi podporovala, jeho hudbu milovala, nikdy se nesetkali.

Z hudebních evropských proudů byla Čajkovskému blízká hudba francouzská - v dílech Gounodových, Bizetových a Massenetových, italská v operách Verdiho. Koho však doslova zbožňoval byl Mozart. Radostná průzračnost jeho hudby zjevně podnítila kompozici Suity Mozartiána, Pastýřské scény v opeře Piková dáma a Rokokových variací, které uslyšíme v podání Šimona Kaňky, koncertního mistra KSO,“ dodal Ježek.

Poslední dominantou koncertu je Beethovenova slavná Eroica - Symfonie č. 3, komponovaná v duchu ideálů Velké francouzské revoluce, které Ludwig van Beethoven přijal za své. Inspirací se mu staly osobní prožitky. Byla to úcta k Napoleonovi a k revolučním, demokratickým cílům, před kterými lidstvo stálo a které Napoleon zpočátku reprezentoval.

„Když se Beethoven dověděl zprávu, že se Napoleon nechal korunovat za císaře, je v historických materiálech zaznamenána jeho reakce: “Není také ničím jiným než obyčejným člověkem! Nyní bude šlapat na všechna lidská práva, jen aby sloužil své ctižádosti: Bude se stavět nad všechny ostatní, bude tyranem!“ Beethoven šel prý pak ke stolu, roztrhal titulní list třetí symfonie s původní dedikací Napoleonovi a na nový napsal „Sinfonia Eroica“ – Symfonie hrdinská,“ nastínil ředitel.

Páteční koncert, který se tradičně koná v Lázních III, diriguje šéfdirigent KSO prof. Jiří Stárek.