První dubnový koncert Karlovarského symfonického orchestru, který se koná v pátek 4.dubna je věnován třem skladatelům, kteří žili v období, kdy v Evropě vrcholil hudební klasicismus a nastupoval na počátku 19. století hudební romantismus.

Všichni tři zemřeli poměrně mladí. Jan Hugo Voříšek na tuberkulózu ve 34 letech, Carl Maria von Weber ve 40 letech v Londýně, kam přijel s předtuchou smrti a s partiturou Oberona, a konečně Franz Schubert v 31 letech po několikatýdenním utrpení, na prudké onemocnění tyfem. A to vše v rozmezí 42 let (1786-1828).

Jaké byly jejich životní osudy? České země byly v 18. století nazývány konzervatoří Evropy. V tomto období se zrodilo v Čechách a na Moravě několik pozoruhodných osobností, které zasáhly do světového hudebního dění. Charles Burney označil tuto epochu za zlatou dobu české hudební kultury. Mohutný proud českých muzikantů se rozšířil po celé Evropě.

V období vrcholného klasicismu to byl také Jan Hugo Voříšek. Pocházel z Vamberka. Už jako chlapec projevoval schopnosti „zázračného dítěte“ ve hře na klavír a housle. Jako mnoho českých muzikantů odešel za svou životní příležitostí, kariérou a existencí do Vídně, kde nejdříve studoval klavír a práva. Získal přízeň a pochvalu Beethovenovu, s nímž se stýkal. Jeho nejvýznamnější symfonické dílo zazní na pátečním koncertu. Jak napsal Dr. V. Holzknecht - je mužně krásná, na slohovém rozmezí mezi Beethovenem a Schubertem, jako nejcennější české symfonické dílo prvé poloviny 19. století.

Carl Maria von Weber vyrůstal takřka od kolébky v divadle, obklopen hudbou. Jeho ctižádostivý otec, který se jej snažil prezentovat jako zázračné dítě, vlastnil divadelní společnost, v níž zpívala i jeho matka. Weber měl od mládí sklony k světáctví. Byl štíhlý, s jemnými rysy ve tváři, avšak slabého zdraví. V důsledku vady v kyčlích nepatrně kulhal. Byl společenský, vtipný, což mu získávalo přízeň mnoha lidí. Herci, hudebníci a krásné ženy byli často jeho druhy na pestrých toulkách po Evropě. Poznal však i hořké chvíle ponížení, když se dostal kvůli otcově zpronevěře do vězení a byl vykázán ze země. Vynikl jako skladatel i jako dirigent. Působil několik let ve Stavovském divadle v Praze, hlavně však v Drážďanech. Jako jeden z prvních dirigoval ve stoje a s hůlkou /nikoliv od cembala/. Stál na počátku nového směru 19. století - hudebního romantismu. Weberova tvorba je bohatá i v oblasti hudby koncertantní. Slavné jsou zejména jeho klarinetové koncerty, z nichž Koncert č. 1 f moll přednese jeden z nestorů KSO – sólista a vedoucí klarinetové sekce Jaroslav Kubricht.

Rakouský skladatel Franz Schubert měl velký hudební talent. Zemřel však příliš mlád. Zůstal po celý život zpola dítětem, zpola bohémem. Jako chlapec zpíval na kůru císařské dvorní kaple, kde se setkal s mýty opředeným Antoniem Saliérim, který se stal jeho učitelem. Schubert byl malé postavy, silně krátkozraký, přitloustlý a neobyčejně plachý. Kompozice byla jeho veliká láska. Vypráví se, že v noci spal s brýlemi na nose, aby napadne- li jej motiv nebo hudební myšlenka ve spánku, ji stačil zapsat a nevytratila se mu z mysli, než najde své brýle. Vyučoval v šlechtických rodinách a doprovázel pěvce na koncertech jako pianista. Napsal přes 600 písní, množství komorních a klavírních děl, ale také symfonie, z nichž většina patří do stálého repertoáru symfonických orchestrů. Osmá symfonie h moll „ Nedokončená“, uváděná na pátečním koncertu, patří mezi nejpopulárnější symfonie vůbec. Bývá nazývána „labutí písní“, dílem, které Schubert nedokončil, protože mu smrt vyrvala pero z ruky, skladbou v níž vyzpíval všechen žal ze svého neradostného života. Symfonie h moll však není posledním dílem Schubertovým. Po 6 letech začal psát novou symfonii C dur, kterou završil svoje životní dílo romantickým protějškem vrcholných symfonií Beethovenových. „Nedokončená symfonie“ se tak dočkala svého prvého uvedení 43 let po svém vzniku a 37 let po smrti Schubertově, zásluhou Medelssohnovou.

„Dirigentem koncertu je Ondřej Vrabec, vynikající hornista České filharmonie, který se v dirigentské soutěži Pražského jara umístil nejlépe z českých účastníků. Získal tím cenu, kterou každoročně KSO na soutěži Pražského jara uděluje,“ doplnil pozvánku na koncert Alois Ježek, ředitel Karlovarského symfonického orchestru.