O tom, že se živá kultura nespí, se mohli přesvědčit v našem regionu nejen pacienti, ale také klienti sociálních ústavů. Trio hudebníků ze Západočeského symfonického orchestru vedené Milanem Muzikářem spolu s organizátorkou Markétou Monsportovou uspořádalo několik minikoncertů v Mariánských Lázních, Chebu i Plané. Hudba potěšila nejen seniory, ale mnohdy se zastavila doprava a řidiči poslouchali. Potlesk pro hudebníky zněl nejen z teras, oken, automobilů, ale i od procházejících.

"Živé umění ze dne na den usnulo a bude trvat ještě nějakou dobu, než ho společně probudíme," uvedla organizátorka Markéta Monsportová. "Chtěli jsem ale ukázat, že živá kultura nespí. Před pár týdny jsem zaznamenala iniciativu Kulturu nezastavíš. Začala jsem okamžitě přemýšlet, koho z místních umělců oslovit a Západočeský symfonický orchestr byl jasná volba. Ředitel Milan Muzikář je muž činu a po pár dnech se mi ozval zpět, že dali dohromady dechové trio a asi dvaceti minutový repertoár. Vzala jsem telefon a začala obvolávat vedoucí sociálních služeb, ředitele nemocnic a LDN," sdělila.

První koncert se odehrál 28. dubna před Domovem pro seniory v Mariánských Lázních. Od té doby hudebníci spolu s organizátorkou navštívili celkem deset zařízení. Rozdávala se radost z hudby, sdíleného živého zážitku a naděje. Reakce klientů, pacientů a personálu byly někdy velmi silné, až dojemné. Většina z nich byla dlouhodobě uzavřena v izolaci a pro některé klienty to bylo milé překvapení, v které ani nedoufali.

"Bývá takovým nepsaným pravidlem, že každá krize dokáže otevřít obzory, o kterých jsme nevěděli, nebo je v blahobytu nepotřebovali. Vzhledem k tomu, že ZSO nemohl kvůli vládním opatřením, koncertovat, využil jsem výzvy paní Markéty Monsportové, abychom v rámci akce ”kulturunezastavis” potěšili v komorním obsazení naše seniory, pacienty a personál domovů, zajišťujících sociální služby. Na potlesk jsme zvyklí a jako muzikanti ho máme samozřejmě rádi. Tyto minikoncerty byly ale úplně jiné. V jiné době a s jinými emocemi. Byl to skvělý a neopakovatelný zážitek. Jsem velmi rád, že jsem toto mohl prožít s kolegy hobojistkou Veronikou Faglicovou a klarinetistou Petrem Michalcem, kteří se zcela dobrovolně a s radostí zúčastnili. Do konce života nezapomenu na hraní u Nemocnice ML pro vojáky v chemických oblecích a před nastoupenou jednotkou Univerzity obrany. Z dalšího vojenského auta nás poslouchali vojáci elitní 7. RCHO z Liberce, kteří jsou chloubou naší armády v celé NATO. Vřelé díky všem!”