Po závratných hudebních zážitcích s barokními duchovními kantátami a sonátami v Teplicích a spojení harfy s Panovou flétnou v Kadani došlo na velkolepou „čardášovou bohoslužbu“ ve fojtském městečku Netzschkau.

Publikum v kostele svatého Jana Křtitele v Teplicích bylo svědkem vskutku nadzemské hudby a zpěvu německého barokního souboru Hofkapelle Schloss Seehaus. Starými mistry zhudebněné žalmy a modlitby přednesli citliví hudebníci a sopranistka Julla von Landsberg velmi podmanivě. Něžně krásné byly i intimní Händelovy duchovní písně „Sladké ticho“ a „Planoucí růže“, oslavující věčný Boží pokoj a půvab jeho stvoření. Opojným vrcholem koncertu ovšem bylo věčné vyznání „Můj milý je můj a já jsem jeho“ od Bachova syna Johanna Christopha podle biblické Písně písní, ve které excelovala krásná pěvkyně i celý prvotřídní soubor vedený mladým cembalistou Torstenem Übelhörem.

Kadaňský chrám Povýšení svatého Kříže rozezněli virtuos na Panovu flétnu Matthias Schlubeck, od narození bez rukou od loktů, s harfenistkou Jenny Rupnikovou tajemnými tóny starých i současných skladeb pro tyto magické nástroje. Zcela suverénní flétnista překvapil i vlastní sólovou meditací, velmi působivou a emotivní, společně zasáhli publikum především dojemnou, jako ptačí zpěv okouzlující Sicilienne od nevidomé komponistky von Paradisové.

V Netzschkau zahajoval ve zcela zaplněném lutherském kostele místní farář Jens Mälzer přirovnáním interpretace hudby k praktickému duchovnímu životu s Bohem. Jeho slova pak svérázným způsobem potvrdili fenomenální houslista Pavel Šporcl s romskou cimbálovou kapelou Romano stilo. Mezi dvěma velkými barevnými vitrážemi s ukřižováním a vzkříšením Krista, mezi utrpením a nadějí, pod nápisem „Sláva Bohu na výsostech“ rozehráli divokou čardášovou bohoslužbu s fascinujícími cikánskými motivy z Ruska a Balkánu i z klasických kusů de Sarasateho, Brahmse nebo Chačaturjana, které v této strhující cimbálovkové aranži a živelnosti jistě přítomní ještě neslyšeli.

„Než jsem poznal Romano stilo, myslel jsem, že hraju rychle,“ glosoval koncert precizní Pavel Šporcl pro zcela nekostelně bouřící nadšené publikum.

Ohnivou jízdu krotil hudební kněz Šporcl a jeho charismatičtí romští ministranti s houslemi, kontrabasem a cimbálem zvraty nádherných jímavých romancí a balad, k slzám pohnuli přítomné například hudbou z filmu Schindlerův seznam na památku všech židovských, romských a dalších obětí nacistického běsnění. Bavorsko-česko-saský Festival uprostřed Evropy tak letos nakonec spojoval nejen lidi přes hranice a předsudky, nejen různé umělecké žánry a styly, ale i nebe se zemí.

Tomáš Kábrt