Za první republiky se angažovala ve studentském hnutí Mladá kultura, po válce pracovala jako redaktorka v regionálním tisku v Liberci, Karlových Varech a Plzni, po roce 1969 ocejchovaná jako přední osobnost tzv. pravicového oportunismu a na 20 let profesně a společensky zlikvidovaná. K novinařině se vrátila až po převratu v roce 1989, už v důchodovém věku, a spolupracovala s řadou regionálních i celostátních novin a časopisů. Do poslední chvíle byla aktivní, poslední článek vyšel v Karlovarském deníku necelých deset dnů před jejím odchodem na věčnost.

"Četli jsme její články v různých novinách a časopisech. Byla doslovně posedlá démonem každého pravého novináře, lovcem skutečné pravdy. Anna Fidlerová se zajímala také o kulturu v nejširším slova smyslu. Divadlo, koncerty, vernisáže… Byla vždy tam, kde se v místní kultuře něco dělo, dovedla o tom vždy poutavě napsat. A nebyly to jen pochvalné články. Byla to ona, kdo všemi prostředky bojoval proti zrušení profesionálního souboru v karlovarském divadle. Většinou nechyběla na každoročním Historickém semináři Karla Nejdla a velmi často na něm vystupovala se zajímavým příspěvkem. Byla autorkou knihy Údolí živé vody, věnované Jáchymovu, stejně jako autorkou brožury Tajemství třináctého pramene, věnované Becherovce," uvedl Zdeněk Musil, zastupitel města a čen výboru Klubu přátel Karlových Varů.