V Karlových Varech sice Lada Semecká vystavuje poprvé, k neznámým sklářkám zde ale určitě nepatří. Po absolutoriu střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v roce 1991 totiž nastoupila jako rytečka ve sklárně Moser a rok, který tady v rytecké dílně strávila, dodnes nepovažuje za ztracený. Po nabytí praxe a zvládnutí sklářského řemesla pak pokračovala ve studiu v Institutu výtvarné kultury v Ústí nad Labem ve sklářském ateliéru doc. Pavla Mizery a v letech 1994 až 2000 v Ateliéru skla prof. Vladimíra Kopeckého na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Jedním ze zásadních impulsů pro tvorbu Lady Semecké bylo setkání s kurátorem karlovarských sklářských výstav Jaroslavem Polaneckým v prvním ročníku studia na Střední uměleckoprůmyslové škole v Kamenickém Šenově.

„Sešla se nás tam tenkrát v roce 1987 parta studentů, kteří jsme se chtěli něco naučit a něco opravdu dělat, a se stejnými plány tam akorát na svoji první štaci jako náš třídní nastoupil pan profesor Polanecký. Naučil nás toho skutečně hodně a mnohé z nás, mě tedy určitě, ovlivnil na celý život," vyznává umělkyně, která je s bývalým třídním v úzkém kontaktu dodnes jako kolegyně v pedagogickém sboru Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí.

Ještě předtím, než v roce 2012 nastoupila jako odborná asistentka na Fakultě designu a umění UJEP, působila ve stejné funkci na VŠUP v Praze a v letech 2008 až 2012 jako hostující profesorka na vysoce prestižní Toyama City Institute of Glass Art v Japonsku. Těžiště její činnosti přitom nespočívá v práci pedagogické, ale ve vlastní umělecké činnosti.

„Příznačná pro ni je soustředěnost na kompaktní výtvarné pojetí a na řemeslnou preciznost, které dokáže sladit do vzácně harmonického výrazu. Charakteristické je využití klasické techniky rytí skla i experimentování s využitím současných technologií," charakterizuje její tvorbu Jaroslav Polanecký.

V Sun Gallery se Lada Semecká představuje rozsahem sice nevelkým, leč reprezentativním souborem s názvem „Přírodní motivy". Výstava, která je průřezem její tvorbou za posledních více jak deset let, je volně přístupná až do 8. ledna příštího roku.