,,Pracuji, kdykoliv mám chvíli volna, a nejraději je to v noci, kdy je klid. Naštěstí při paličkování zásadně neusínám," dodala s úsměvem paličkářka.

Původní záměr ovšem nebyl udělat krajku výhradně pro festival.

Toto dílo chtěla dát akademická malířka na Bienále české krajky ve městě Vamberk, kde se nachází i Muzeum krajky se současnou i historickou tvorbou.

Soutěže se zúčastňuje pravidelně a vždy je to pro ni velká výzva, na kterou se dlouhodobě připravuje. Nakonec si ale řekla, že se spíše nabízí ukázat dílo v Karlových Varech.

Umělkyně paličkuje již od Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde absolvovala v roce 1959. Tvořila zde v ateliéru. Od té doby zhotovila hodinami precizní práce nesčetné množství děl a zúčastnila se spousty výstav, kde upřednostňuje zadané téma. Nejvíce však začala tvořit, až když přišla do důchodu, kdy na to má mnohem více času.

V loňském roce měla velikou výstavu v Oblastním muzeu v Chomutově, kde byl krajkářce věnován hlavní sál. V Kraslicích, kde žije a pracuje, se konají dvakrát do roka výstavy, kam svojí tvorbou přispívá.

Festivalové město ale rozhodně není největším dílem, které upaličkovala. V jejím obývacím pokoji visí rozměrově daleko větší krajky. Kupříkladu Labutí jezero, které má na výšku 2,7 m, anebo Matějská pouť, kterou vyrobila ke svým státnicím. Nyní už začala pracovat na dílech, která dá na zářijovou výstavu v knihovně v Kraslicích, kde jsou tématem Draci a zvířata.

Stanislava Wolfová