Na červeném koberci jste překvapil, když jste vytáhl telefon a vyfotil se s uvaděčkou…

Byla to krásná holka a  měla hezký výstřih. Pořád se mi holky líbí.

Festivalové Vary navštěvujete opakovaně, proč tomu tak je?

Mám rád tady ty lázně. Ale mám tady vždycky smůlu, vždycky jsem tu udělal nějaký průšvih. Jsem rád, že je tu festival, že rok od roku roste a že je slavnější. Oproti těm začátkům je to nesrovnatelné. Karlovy Vary jsou krásné spíše mimo festival.

Proč si to myslíte?

Mám raději ty drobnější festivaly, takové rodinnější, tady už je moc lidí, kteří se sem přijedou jen ukázat. Ale Jiřímu Bartoškovi závidím, dělá to moc šikovně.

Dokážete si sám sebe představit v roli filmového baťůžkáře?

V mém věku už to nejde, ani si nesednu na trávu. V mládí jsem ale rád stanoval, dneska jsem moc vděčný za teplou sprchu a pohodlný hotel.

Co říkáte na lidi, kteří stojí dlouhé hodiny před kinem, aby se mohli podívat na film?

To mě dojímá a stydím se za svou lenost. Protože já bych do kina nešel, jak je rok dlouhý. Ve svém věku jsem už viděl tolik filmů, že mám na to nárok.

Dostalo se vám pocty, natočit vlastní úvodní znělku na festivalu. Co opravdu děláte s Křišťálovým globem? (Ve známé znělce ho Jiří Menzel využívá ke sledování uklízečky ve svém bytě – pozn. autora)

Mám ho někde doma schovaný. Nekoukám s ním na holky, na to mám své oči.

Ví se o vás, že máte rád legraci, jak se vám tedy líbí letošní logo festivalu?

Mně se nelíbí, pořád vidím prasátka a ne čtyřicet devítku. O to krásnější bylo zahajovací představení. Opravdu. Už dlouho jsem se tak nekochal tím, co vidím na jevišti. Bylo to chytré, důmyslné, veselé a moc prima.

Do lázeňského města jste přijel opálený až běda, kde jste k němu přišel?

Z Prahy do Varů jsem jel ve svém kabrioletu. A celou dobu proti mě svítilo sluníčko, tak jsem se opálil. Heč.

Na letošním ročníku se premiéry dočkala remasterovaná verze Ostře sledovaných vlaků. Jaká byla vůbec motivace točit dál, když jste za první celovečerní film dostal Oscara?

To byla věc náhody. Bylo to ve hvězdách, já za to nemůžu. Není to, jako když získáte medaili na olympiádě, to není měřitelné, jako když někdo skočí nejvýš či běží rychle. Akorát jsem měl štěstí, je to jako vyhrát loterii.

A co říkáte na nový vzhled svého filmu?

Furt je dobrý. Bylo plné kino, lidé tleskali a zůstali celou projekci, přitom je to starší než většina těch diváků. 
To mě  fascinuje. A to už si o sobě něco opravdu myslím. Nová verze je pro film vyznamenání.