O čem je vaše nová kniha?

O mém a nejen mém životě v Gruzii. Žila jsem tam rok a je to autobiografická sbírka povídek založená na skutečných událostech.

Je to vaše prvotina? Nebo píšete už déle?

Je to moje první knížka. Dosud jsem psala spíše jen příležitostně články do různých médií, jako do Britských listů, pak něco pro NESEHNUTÍ o Ázerbájdžánu a do šuplíku jsem si napsala pár cvičných scénářů k politickým thrillerům. (smích)

Co vás vedlo k jejímu napsání? Vlastní zkušenost, sen, vize?

Když jsem se po roce vrátila z Gruzie do Čech a vyprávěla svým známým, co všechno jsem zažila, nikdo mi to nechtěl věřit a všichni mi říkali, že je to příběh jak z filmu. Tak jsem se rozhodla to všechno sepsat a knihu jsem dávala dohromady po nocích následující rok během studia v Ústí nad Labem.

Kdo vám s ní pomáhal?

Vůbec nikdo! Oslovila jsem několik nakladatelství, která můj rukopis odmítla s tím, že jsem neznámý autor a nemám žádné jméno. Tak jsem se rozhodla ji vydat sama. Oslovila jsem firmu, která tiskne různé publikace, a ta mi knihu komplet vytiskla. Obálku jsem si navrhla sama, stejně jako ilustrace v knize. Některé z nich jsem kreslila již v době mého pobytu v Gruzii a některé vznikly až poté, když jsem se vrátila do Čech a začala psát. Jsem docela hrdá na to, že jsem si tu knihu udělala kompletně sama a nemusela jsem s žádným grafikem řešit obálku knihy, font nebo ilustrace a s žádným nakladatelstvím autorská práva. Nejlepší vydavatelství je Udělej Si Sám.

V jakém nákladu vychází a kde je k dostání?

Zatím mám u sebe 50 výtisků, z nichž už asi 30 je zabraných. Ostatní budou zatím k dostání v infocentru klášterního areálu v Ostrově. Počítám ale s tím, že budu brzy objednávat další náklad.

Bude mít kniha nějaký samostatný křest, nebo bude jen ´vypuštěna´ do světa?

Samostatný křest neplánuji. Spíše plánuji autorská čtení. První mělo proběhnout koncem dubna na ústeckém majálesu, ale bohužel se z organizačních a logistických důvodů nekonalo, takže pro Ústečáky je náhradní autorské čtení připraveno v Café Max, a to 25. května od 20:00. Během tohoto literárního večera zazní i gruzínské písně a přijde i jedna rodilá Gruzínka, která žila několik let v Ústí nad Labem. Další akci plánuji v Brně či v Praze se společným koncertem kapely The Entropies, jejíž zpěvák a protagonista Soheil Shadloo žil také v Gruzii a odtamtud se známe. Vlastně díky mně poznal svoji nynější ženu, která je také jednou z postav v knize a přijela do Gruzie z Čech na kole.

Možná je ještě brzo, ale máte už první ohlasy?

První ohlasy jsem měla už asi před rokem, kdy jsem dávala číst rukopis známým a mé korektorce, a všichni byli nadšení. Chtějí po mně knihu s věnováním a korektorka, která učí český jazyk a literaturu na střední škole v Ústí nad Labem, by tam se mnou chtěla udělat besedu v rámci současné české literatury. Na mém blogu czechgirlingeorgia.blogspot.cz už asi přes dva roky visí článek Týden v Tbilisi, což je začátek knihy, a občas mám příznivou reakci od čtenářů, kteří se ptají, zda jsem toho napsala ještě víc, a celkově se zajímají o Gruzii a jak se v ní dá cestovat.

Plánujete další knihu? Eventuálně o čem a kdy?

Nápadů mám hned několik. Ráda bych napsala knihu o tom, jak jsem minulý rok strávila asi měsíc na Sibiři bez elektřiny, bez teplé vody a pouze ve stanu, kam jsem jela s partou různých mladých lidí z Evropy v rámci dobrovolnického projektu. Až ve vlaku z Moskvy do Abakanu jsme zjistili, že jedeme do oblasti, ve které žije současná reinkarnace Ježíše a tamní věřící nepijí alkohol, nejí maso, nekouří a žijí co nejvíce prostým a ekologickým způsobem života. Byl to moc zajímavý sociální experiment a sešla se tam spousta zajímavých lidí. Bylo zajímavé pozorovat, jak různě na každého z nás působilo „sektářské" prostředí a úplné odříznutí od okolního světa. Vlastně jsem celou dobu neměla ani signál na telefonu, abych mohla někomu zavolat. Pak bych moc ráda napsala jednu knížku společně s jednou bývalou zpěvačkou, kterou jsem jednou potkala v nemocnici a bylo to poněkud osudové setkání. Obě dvě jsme byly v těžké životní situaci a ona byla slavná, uznávaná, ale v podstatě už tou slávou a popularitou znechucená a já neznámá, s nějakými uměleckými ambicemi a sny. Teď se chystá vydat sbírku básní, protože si psala i vlastní texty, a myslím, že až budeme každá něco mít, můžeme dát dohromady docela zajímavou dvouautorskou literaritu.