Starosta Žlutic Jaroslav Vojta poslal včera dopis ředitelce Památníku národního písemnictví v Praze Evě Wolfové. „Navrhuji paní ředitelce schůzku, při níž bychom se domluvili na formě zapůjčení slavného Žlutického kancionálu. Chceme se totiž připravit na výstavu historie tohoto nesmírně vzácného svazku,“ vysvětluje svoji iniciativu starosta Vojta. Žlutický kancionál, přesněji graduál, patří skutečně mezi nejcennější písemné klenoty české písemné historie a i jeho nominální hodnota je nevyčíslitelná. Žlutičtí usilují o jeho navrácení už několik let. „Kancionál byl zhotoven pro potřeby literátského bratrstva. Psán byl v Praze, v dílně Jana Táborského, která patřila mezi nejlepší písařské a iluminátorské dílny v Čechách,“ informuje Pavlína Voláková z Muzejního spolku Žluticka. Nesmírně zajímavé je, že v česky psaném graduálu je jmenováno 43 tehdejších obyvatel Žlutic, včetně perníkáře Jana Roubala, písaře Víta Strašického a dalších. „Všechny generace si graduál ve Žluticích ochraňovaly. Nyní je v Praze a my bychom si jej přáli mít za patřičných podmínek zpátky. Nejlépe v rekonstruovaném muzeu,“ říká starosta Vojta.

Podle zástupkyně ředitelky Památníku národního písemnictví Růženy Hamanové jsou podmínky uchování podobných svazků složité a náročné. „Podobná díla nejsou určena k trvalému vystavování, zvažovat se dá elektronická podoba a samozřejmě kopie,“ říká Růžena Hamanová. Starosta Vojta ani další Žlutičtí se však nevzdávají předem: „Jsme informováni a chápeme, že taková památka potřebuje náležité podmínky k uchování a podobně. Bude–li to jenom trochu možné, chceme ji v muzeu mít stůj co stůj, a to přesto, že rekonstrukce samotného objektu není zatím dokončena,“ doplňuje starosta Vojta. Na výstavu o historii graduálu počítá jen s kopiemi, plakáty a podobně. „Pokud se nám podaří tuto drahocennou věc dostat zpátky tam, kam patří, tedy do Žlutic, bude to velkou satisfakcí všem, kteří se v letech 1554 až 1558 o vznik knihy zasloužili. Bude to zadostiučiněním i pro všechny ty, kteří ve městě žili a pro jejichž potěchu byla tato kniha vytvořena,“ uzavřela nejen za žlutické muzejníky Pavlína Voláková.