„Nejdříve jsem ale musel s včelím dílem a epoxidem trochu experimentovat, abych přišel na to, jak se materiál v epoxidu chová a jak to pak vypadá. Postupoval jsem metodou pokus omyl. Chtěl jsem nejdříve vyrobit nějaké šperky se zalitou částí plástve, což se mi nakonec po několika pokusech povedlo. Teprve potom jsem se rozhodl pustit se do většího výrobku,“ říká Jiří Kubín z Kroměříže.
LED lampa z epoxidové pryskyřice:
„Při prvním pokusu mi vyšší teplota dílo částečně rozbila, což v epoxidovém bloku vypadá také zajímavě, ale ženě jsem chtěl předat dokonalou práci. Když se mi to povedlo a vyřešil jsem i trochu problematické broušení hran bloku, začal jsem shánět hodinový strojek s hřídelí zhruba 40 milimetrů,“ vysvětluje.
Zjistil však, že hodinový strojek s hřídelkou delší než 29 milimetrů neexistuje. Ptal se i na různých amerických facebookových fórech, ale nepodařilo se.
První rozsvícení bylo úžasné
„Když jsem pak přemýšlel, co dál, tak mne napadlo postavit ten odlitý blok s pláství na pomocné osvětlení, které používám při broušení. A hned mi bylo jasné, že opouštím variantu hodin a že z toho bude lampa,“ směje se.
Sehnal si proto vhodnou sadu osvětlení a opracoval kus kaštanového dřeva, které použil jako stojan. „Pak jsme s kolegou vyfrézovali do dřeva drážku pro LED osvětlení umístěnou do podstavce a vše zapojili. Když se to poprvé rozsvítilo, bylo to úžasné,“ vzpomíná Kubín.
Nahrává se anketa ...
Kutilský vzor Jiří Kubín neměl, ačkoliv jeho dědeček byl truhlář. Bydleli ale moc daleko od sebe, a tak mu ze svého umění mnoho nepředal.
„Kutilství jako takové mne začalo zajímat až poté, co jsme si pořídili dům a bylo třeba se o něj starat. Prostě je pak člověk v podstatě donucen si spoustu věcí řešit sám. A jak jsem se o kutilství začal zajímat, tak mne to začalo i bavit,“ vypráví.
Z několika hodin byly dva měsíce
Odlévání z epoxidové pryskyřice však pro Jiřího Kubína není pouze kutilstvím, je součástí jeho práce, protože pracuje u předního výrobce licích pryskyřic.
Samotná práce na lampě netrvala příliš dlouho. Příprava formy zabrala asi hodinu, odlití, včetně uložení rámku do formy, zhruba stejný čas, odformování asi půl hodiny, ořezání taktéž, broušení a leštění všech stran si vyžádalo okolo pěti hodin.
Příprava kaštanového stojanu s přestávkami trvala asi pět hodin včetně vyfrézování drážky pro osvětlení a zapojení. Nicméně mezi jednotlivými operacemi bylo mnoho technologických přestávek, takže celé zhotovení trvalo skoro dva měsíce.
„Neměnil bych asi nic zásadního. Tím, že jsem to nedělal poprvé, a že jsem měl docela dobrou přípravu v podobě různých pokusů, věděl jsem přesně, co a jak mám udělat,“ uzavírá Jiří Kubín.
