Jsem dost hluchý, a tak si nejsem jist, zda jsem závěrům o dalším osudu babyboxů ze setkání na Ministerstvu práce a sociálních věcí rozuměl. Do jednací síně 502 přišli všichni – z Ministerstva zdravotnictví, z Ministerstva spravedlnosti i z Ministerstva vnitra. Nebyla volná židle. Proti mně seděla půvabná vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková, vedle mě milá poslankyně Helena Langšádlová i její vlídná kolegyně, pediatrička a též poslankyně Patricie Kotalíková. Mj. v její nemocnici v Kadani jsme 1. června 2007 zřizovali historicky čtvrtý babybox, který pomohl do života už dvěma dětem.
Jednání řídili ředitel odboru rodiny Miloslav Macela a jeho kolegyně Klára Trubačová. Babyboxy se mnou statečně bránili soudci Jana Červinková, Hana Nová, Libor Vávra (všichni již déle jak sedm let), zezadu mě jistil vicebabydědek Vladimír Abrahám.

Zrušit babyboxy a odkládání dětí do nich kvalifikovat jako trestný čin? Připsat bedýnkám na děti do rozsáhlých a neustále se obnovujících českých zákonů zbrusu nové stránky? Nebo použít stávající legislativu jako postačující k tomu, aby se babyboxy podle ní provozovaly dál?
Jak jsem již v první větě napsal, jsem hluchý, a tak jsem všemu nerozuměl. Z účastníků jednání jsem byl taky nejstarší.

V jednu chvíli mi připadalo, že se hlasuje o zrušení babyboxů. Zvedla se jedna ruka zkušeného pediatra. Rozhlížím se rychle, leč jinou ruku nahoře nevidím.

Jisté je, že jsem od MPSV odjel svým autem a nikdo mě z budovy nevyvedl. Vycházel jsem hlavními dveřmi, zrovinka vcházející ministr mě pozdravil a podržel mi dveře.

Řekl bych, že babyboxy nebudou vytrhávány ze zdí nemocnic. Dokonce ani z budovy radnice v Praze 2, kde jsem jej zřídil s tehdejší starostkou Janou Černochovou, ani z budovy radnice v Praze 6, kde byl hlavním protagonistou tehdejší starosta Tomáš Chalupa.

Inspiraci mi při jednání poskytla poslankyně a dětská primářka Nemocnice Kadaň Patricie Kotalíková svým prohlášením, že nejen babyboxy, ale i česká legislativa umožňují, aby se rodily děti bez znalosti biologického otce. Jmenovala některé konkrétní zákonné možnosti. Jasnou otázku položila odpůrci babyboxů poslankyně Helena Langšádlová: Je pro vás důležitější identita dítěte, nebo jeho život?

Babybox číslo 47, otevřený 20. prosince 2011 v Nemocnici Cheb, a 48. vytápěná bedýnka, dnes již namontovaná v Karlovarské krajské nemocnici, kterou otevřeme slavnostně 9. února, jsou první dva babyboxy nové generace. Mají dvoukřídlá dvířka, jež se otvírají sama po stisknutí jediného tlačítka a po vložení děťátka se automaticky zavřou. Disponují řadou dalších technických vylepšení.

Navrhli jsme MPSV opatřit všechny babyboxy trhacím blokem s několikajazyčným návodem, obsahujícím i telefonní číslo na místního pracovníka OSPOD, jenž bude fungovat 24 hodin denně, aby mohl nešťastným maminkám poradit. Druhou částí našeho návrhu je, aby pracovníci OSPOD hlásili okamžitě odložené děti přímo ministerstvu a uvedli všechny detaily, které by do budoucna umožnily prevenci odkládání dětí.

Památnému pondělí 9. ledna 2012 bude věnována samostatná kapitola v dějinách babyboxů. Odpusťte, moji milí, že jsem se tak rozkecal.


Babydědek Ludvík Hess