Roušky nejsou. V celých Budějovicích ani jediná. Sháněl jsem je, neboť člen rodiny je po transplantaci ledviny. A jak mi vysvětloval, lékaři mu řízeně snižují imunitu, aby tělo s novou ledvinou příliš nezápolilo a přijalo ji za vlastní. Bez roušky a bílých rukavic nemůže vyjít ven. Ať řádí viry, jaké chtějí. Korona, ale i ty jiné.

Kvůli koronaviru se po rouškách a respirátorech v lékárnách jen zaprášilo.
Aby rouška splnila účel, musí se umět správně použít. Vousáči ale mají problém

Obchody jsou vykoupené, slovo rouška teď na lékárníky funguje jako červený hadr na býka. Roušky nazbyt nejsou u lékařů, jak pomoci nemá ani hygienická stanice.

Stav nouze kvůli koronaviru

Jenže kde všechny roušky jsou? V ulicích jsem nepotkal ani jednu zahalenou tvář. Přitom nový typ viru už nám není vzdálený. V republice přibývají potvrzené případy nákazy, naším krajem týden co týden projíždějí tisíce lidí vracejících se z lyžování na prosluněných italských svazích. Vystupují z aut na odpočívadlech, s „domorodci“ se potkávají u benzínek nebo v supermarketech.

Proč tedy domácí zásoby roušek nevyužíváme? Zřejmě ještě neumíme panikařit se vším všudy. Bohužel na úkor těch, pro něž rouška není rádoby jistotou, ale nutností.

Horší než infekce je strach z ní