Spojila nas zkušenost odtržení politického provozu od potřeb občanů a selhání politiky. Rozhodli jsme se bránit, založili hnutí a přihlásili se ve volbách o mandát. Nabídli jsme, že politiku vrátime zpátky na zem, rozhodování svěříme odborníkům a otevřeme občanům.

Chtěl to však jen každý desátý z Vás, kdo jste volili (každý pětadvacátý z těch, kdo v kraji bydlíte). Úplnou změnu veřejné správy tak (se čtyřmi mandáty) prosadit nedokážeme. Pomoci s krajským zdravotnictvím jsme nicméně odmítnout nemohli. Bylo by to nezodpovědné. Právě snaha o záchranu nemocnice nás přece do politiky přivedla.

Jsme povinni se o to pokusit i v podmínkách pro nás nevýhodných.

Když vítěz voleb odmítl — bez udání důvodů — našeho radního (Jana Hadravu), musela se role ujmout MUDr. Podzemská. Ta mne ale zastupuje na interně, jejímž jsem přednostou. Abych oddělení, již tak podlomené minulými ranami, dále neoslabil a nepřivodil tak zhoršeni zdravotní péče, nezbýva mi, než se svého mandátu vzdát. Je to má povinnost vůči pacientům.

V tomto sporu musi převážit odpovědnost lékaře za nemocné nad obecnou odpovědností občana.

Jaroslav Žák, Hnutí doktoři