Po mnoha kauzách týkajících se architektury v Karlových Varech mě projekt nabubřelého názvu Grand Majestic opravdu nadzvedl. Už kdysi dávno v dějinách umění nás učili o legendárním výroku legendárního Le Corbusiera.
Zdá se ovšem, že někteří současní architekti posvěcení neuvěřitelnými rozhodnutími zdejšího stavebního úřadu si dali za cíl „slet dortů“ zlikvidovat.
To, že svými oštukovanými sádrokartony a betony ničí genia loci tohoto města a tím i důvod návštěvy většiny turistů, je jim zjevně jedno. Ovšem oproti klasicistním a secesním Florencii, Quissisaně, Saxonii ad. je tentokrát v ohrožení stavba mnohem vzácnější. Mít ve městě Dienzenhoferův barokní skvost z roku 1736 a chovat se k němu takto macešsky, to snad se může stát jen tady, v místě nikdy nekončících a nepostižitelných průšvihů. To, že je kostel obestavěn zezadu, budiž. Ale že se má i z boku zastínit vysokými domy dalšího z luxusních hotelů, jakých jsou po světě mraky, to je opravdu nepochopitelné.
Kdyby to byla nějaká architektura s nápadem, která by ctila místo a proporce, ale není to nic. Opět historizující domy se štukovou výzdobou, opět umělé náměstíčko, kolonádka, teráska, možná bude i umělá kašnička s umělou vodou. Hlavně aby to bylo lepší a větší než Pupp, o jehož movité klienty bude Grand Majestic usilovat.
Jenže nikdy lepší než Pupp nebude, protože ten má historii, tradici, značku kvality, tedy přidanou hodnotu, o kterou se neuváženými kroky pomalu, ale jistě připravuje i celé lázeňské město. Secesní vybavení Florencie je nenávratně pryč. Pohled na monumentální Imperial zničily krabice „podzemních“ garáží.
Co původního zbude z Quissisany, zjistíme, až se sundají modré fólie. Obávám se, že památkářům a milovníkům historie a autenticity zbudou jako už poněkolikáté oči pro pláč. Jestli se ovšem naruší statika Máří Magdalény, to už bude jiný kalibr. Nevím, zda je nutné čekat, až to všechno praskne. Když navíc je v ohrožení také největší vývozní artikl města – léčivé prameny.
Taky máte pocit, jako by si město pod sebou podřezávalo větev? Již nějaký čas se pomalu, ale jistě připravuje o rodinné stříbro, teď to vypadá, že s klidem obětuje i rodinné zlato!
Páni investoři a architekti by měli nechat Máří Magdalénu na pokoji, aby se Kilián Ignác nemusel obracet v hrobě a TEN nahoře si na nás, kteří jsme si beze slova odporu nechali mezi prsty proklouznout darované bohatství, neposvítil… Obávám se, že je to bohužel jen přání z kategorie zbožných.
Ale jako občan Karlových Varů, který pravděpodobně nemá žádné zastoupení v řízeních ohledně schvalování této stavby, chci říct, že se záměrem Grand Majestic nesouhlasím a podporuji vypsání architektonické soutěže na řešení tohoto luxusního území (třeba se přihlásí Jan Kaplický, který by jistě s tímto přírodně i historicky vzácným místem naložil s invencí a pokorou).
Lenka Tóthová
autorka je přispěvatelkou redakce