Dne 10.4. nejdecké zastupitelstvo jednomyslně „lesní pohádku“ ukončilo. Starosta Vladimír Benda občanům vysvětlil, jak záměr „lesní pohádky“, jehož byl původcem a iniciátorem jeho předchůdce Jan Drobil, vznikl. Podrobně informoval i o časové posloupnosti jednotlivých kroků, které pan Drobil vstříc pohádce, či jinými slovy, rozsáhlého projektu, učinil. Není bez zajímavosti, že nejdříve proběhlo jednání s Rusy a teprve poté byl vyhlášen záměr města, nabídnout lokality Šibeník a Nad Tratí developerským společnostem. Na starost o své občany pan starosta Jan Drobil bohužel zapomněl. Vše, co měl nabídl k prodeji a jeho nabídka byla vskutku velkorysá (louky, občany pronajaté pozemky i cesty k jejich domům).

Jak už to tak v pohádkách bývá, i ta nejdecká měla zápletku. Pan starosta Jan Drobil během svých starostí na starosti občanů nedbal a svých starostí vskutku neměl zrovna málo, jen posuďte sami, přivést do Nejdku co nejvíce sociálně slabých občanů a vybudovat pro ně mohutný dům, vybudovat město veliké, jehož sláva a bohatství se bude hvězd (a především lidí v podhradí) dotýkati. Ve svých činech však chyboval a křeslo starosty musel opustit. Vydal se tedy cestou klikatou a hořkou, „na jazyku med a v srdci jed“. Jeho druzi mu zamávali, ale několik souputníků se přece jen vydalo na cestu s ním.

I na současného pana starostu Bendu zapůsobila započatá práce pana Drobila skutečně pohádkově. „Bohatý strýček nezištně pomůže městu, jen se ohřeje a hned zase půjde, nebo že by šlo o nějakou protislužbu? Zkušenosti starosty pana Bendy jsou však, i vzhledem k jeho věku, větší. Nenechal se naštěstí zmást a nepodlehl krásným iluzím. Splnil svůj úkol, konečně všem občanům, kteří se v hojném počtu sešli, pohádkový záměr - problém osvětlil. Moc dobře se současný starosta Benda svého úkolu zhostil. Občané vyslechli a pochopili.

Znovu se ale objevil odejitý starosta Jan Drobil se svými dvěma souputníky. Asi si nepovšimli, že jim jejich lež nepomůže. Chtějí sebe a své činy před lidmi ospravedlnit. Je smutné a trapné, když se zbaběle vydávají za hrdiny tím, že se snaží pošpinit ty, kteří musí jejich činy a špatně vykonanou práci napravovat. Takovým jednáním se hrdinou ani významnou osobností města Nejdku nikdy nikdo nestane. Jedině tak bude mít vše šťastný konec, když se lidé přestanou arogantních zbabělců a lidí bez vlastního svědomí bát. Jedině tak bude lidem lépe, když budou nakloněni těm, jejichž činy jsou ku prospěchu.

Jarmila Janků, Nejdek