VÁŽENÍ ČLENOVÉ MĚSTSKÉHO ZASTUPITELSTVA

Opravdu velice dlouho jsem přemýšlel, zda se mám na Vás obrátit tímto způsobem, ale bouřlivý vývoj ve vedení města mne přinutil k tomu., abych překonal svou pasivitu, lhostejnost a vyjádřil se veřejně k posledním událostem . Činím tak proto, že mám toto město opravdu rád.
Věřil jsem tomu, že slibovaná povolební změna přinese městu i když křehkou, ale tolik kýženou stabilitu a jeho jméno se přestane vláčet prostřednictvím celostátních veřejných medií jako příklad, kde nemá právo náležitou hodnotu. Nepřekonatelné rozpory, vzájemné obviňování a podávání soudních žalob mezi jeho zvolenými zástupci mu nedávají dobrou vizitku, kam si mohou lidé z celého světa zajíždět za pohodlím, odpočinkem a načerpáním potřebných sil pro svůj život.Bohužel, nové zprávy ukazují, že ani současné vedení není tohoto zlořádu ušetřeno.
Chybí mu toužená stabilita a ta se nedá jen tak lehce předepsat!

To není vina lázeňských hostů, ale je to naše vina a je hlubokým omylem si myslet, že se jich to netýká. Právě na stabilitě a klidu založily jeho slávu minulé generace a město mělo tu čest vítat i ty nejvzácnější hosty z celého světa. To by nám mělo být mementem v naší současnosti.

Volby jasně prokázaly, že i v Karlových Varech touží lidé po změně a také tak byla tato možnost přijata. Po halasných povolebních prohlášeních mělo být město ve svém uspořádání důkazem pro celou republiku, že to jde, ale tato slova velice rychle upadla v zapomenutí.V současnosti jsou místní noviny plné rozporuplných informací o příčinách současného stavu ve vedení místní koalice Korunu tomu dala bezesporu i minulý týden úvodní televizní zpráva o činech prvního náměstka , uveřejněná v televizi NOVA. Po přečtení všech možných komentářů o této překvapivé situaci musí každého soudného občana nutně zaměstnávat otázka, co je vlastně pravda a kde je pravda?

To je ten pravý důvod, proč se odhodlávám k těmto veřejným slovům a obracím se na Vás s prosbou o jejich vyslechnutí. Já nemám „patent na rozum“, ale právě slovo demokracie mne nutí k tomu vyjádřit se k věcem, které s tím souvisí a nesou starobylý název „res publika – věci veřejné.“ Týkají se nejen Vás, ale nás všech.
V tomto úvodu Vás moc prosím, nehledejte v těchto slovech nic špatného, ale přijměte je v dobrém.

Minulá doba přinesla městu nemálo problémů, které se jako niť táhnou do současnosti a nelze je jen tak hodit přes palubu. Město vinou výstavby kolosální Areny je neúměrně zadluženo.Udržet tuto stavbu v chodu bude i v budoucnu nad poměry lázeňského města. Jakoby to nestačilo, tak se staví za nemalé peníze další plavecký bazén, ač je v místě už podobný dávno v provozu a je vyhříván celoročně dokonce termální vodou. Město mělo v minulosti v provozu mnohé, stavitelsky význačné termální lázeňské objekty (viz Lázně 1 a další), ale dnes slouží svému účelu už jen Alžbětiny lázně a bojují o svou klientelu. Město má nádhernou divadelní budovu, ale ztratilo vlastní divadelní soubor. Nemalé problémy jsou v nejstarším lázeňském hudebním tělese - KSO. To jsou závažné problémy, které mají svoji příčinu už v minulosti.

Není v zájmu historické časti města, že se v ní provádí rozsáhlá, ale naprosto nevhodná zástavba, dokonce s pomocí cizího kapitálu, který reprezentuje zcela jiný účel, než je zachování krásy města, která je nedílnou součástí jeho minulosti. Je zcela evidentní, že se v souladu s nesprávným a vyloženě účelovým stavebním zákonem porušuje stavební charakter města, za kterým sem tradičně jezdí mnoho lidí z celého světa. Snad se konečně naše vedení nyní rozhoupalo k tomu, aby poctivě a bez výhrad usilovalo o zapsání pod mezinárodní ochranu UNESCA. Je naprosto správné, že snad konečně má jeho tradiční krása přednost před mamonem. Přináší to dobrý pocit pro starousedlíky a pro město je to i zdroj živobytí. Právě snaha dosáhnout za každou cenu finančního zisku na úkor tradice, historického řádu a porušením jeho krásy - a při tom nic z toho městu nedarovat - je proti snahám minulých generací jeho prokletím. A tečka!

Dovoluji si své tvrzení potvrdit osobní klasickou zkušeností.

Největší hanbou města je v těsně blízkosti jeho slavných historických staveb už půl století nešťastný „KAMENOLOM“. Každý to vidí, celá léta se o tom mluví, ale dodnes tu nešťastnou krásu kryje nevzhledná fasáda ohrady. Za to se stydím nejvíce!!!
Přitom řešení by mohlo být z mnoha důvodů poměrně jednoduché. Stačilo by přenechat toto místo útulnému, ale tím více krásnému parčíku s případnou „oranžierou“ u zadní zdi. Jádro by mohla tvořit nějaká vkusná a nápaditá atrakce.
Navrhovaná úprava této dosud nevzhledné části by měla mnoho předností před plánovanou zástavbou.
1. Ve stísněném prostředí kolem vzácného historického jádra by se uvolnil prostor k odpočinku.
2. Odpadla by nákladná a s ohledem na Vřídlo i nebezpečná, dlouhodobá provozní a stavební zatíženost nejlukrativnější části města.
3. Předností by byla rychlost možné úpravy této parcely.
4. Řešení by plně vyhovovalo záměru uchovat historické jádro v jeho kráse a dostat tuto část bez problémů pod uvažovanou mezinárodní ochranu..

Já vím, že tento záměr se nebude líbit tomu, kdo je chce zastavět mamutí stavbou pro „horních deset tisíc“, které se sem už bohužel neženou a nepřineslo by to pro majitele náležité finanční zhodnocení.
Tvrzení, že v těchto místech byly v minulosti stavební parcely, a proto je to určeno k zastavění,
před veřejným zájmem vůbec neobstojí. Naopak by to této tísněné oblasti přispělo k větší kráse a sloužilo by to obecnému zájmu. Nevím, komu tato oblast právně vlastně patří, ale byla hrubá chyba toto místo někomu prodat pro jeho soukromé lukrativní, finanční důvody. Je li tomu tak, pak je to opravdu zarážející, protože právě v tomto prostoru je v podobných případech nutno postupovat s rozmyslem a obezřetností.
A kde vzít pro toto zaměření finanční krytí? Úprava by měla být zaplacena z darů na tento účel od místních obyvatel, kteří získali lukrativní objekty za minulé privatizace. Snad by si uvědomili, že to poslouží i jim v jejich podnikání. Tak to praktikovali místní vážení obyvatelé i v minulosti. Dobře věděli, že co je dobré pro město je dobré i pro ně.

V těsné blízkost je další stavba, která nedodává lesk této významné oblasti. Je to troska bývalé spořitelny, která patřila – vedle domu Zawojsky – k nejkrásnějším městským stavbám z doby secese. Zatímco Zawojsky patří dál k perlám místního stavitelství, spořitelna čeká už dlouhá léta na svého „spasitele“.
O snahách vylepšit to, co nám po sobě zanechala minulá doba a my se o to „rodinné stříbro“ řádně nestaráme, by se dal napsat celý román. Ale to není v mých silách. Zastavím se u přemýšlení, proč dochází v takovém měřítku k necitlivému zacházení s těmito poklady. Osobně jsem se s tím seznámil na vlastní kůži v souvislosti s plánovanou výstavbou vily Adler Na Vyhlídce – tedy v jádru historické části města. Tak mne začala osobně interesovat otázka, kde se stala chyba? K jejímu poznání jsem věnoval mnoho svého času a vyjednávání, či korespondování s úřady a po všech marnostech jsem došel až k jednání s úřadem ombudsmana. Po všech útrapách jsem zjistil toto:

Z hlediska celostátního je toho příčinou necitlivý a účelový stavební zákon, který vlastně nechrání památkové oblasti, ale nahrává požadavkům finančních zadavatelů a jejich projektantům. Mám o tom osobní vyjádření od úřadu Veřejný ochránce práv v Brně.

Z hlediska města je toho příčinou dlouhodobě známý problém právě ve vedení stavebního a památkového úřadu Magistrátu. V jejich čele dodnes nestojí erudovaní a zapálení odborníci, ale jmenovaní úředníci, kteří se drží zkostnatěle jen předpisů nespravedlivého zákona. Městu dodnes chybí taková osobnost, jakou byl Dušan Jurkovič, který dal charakteristický ráz třeba vzdáleným Luhačovicům. Možná neměl úředně vyžadované vzdělání, ale měl cit pro stavbu a nadání , a to mu pomohlo ke slávě. Kde ale takovou osobu dnes v Karlových Varech vzít, když nejsou na jeho zaplacení peníze?
Naše město mělo také své stavitele, kteří mu dodali ráz a lesk, za čímž sem putují dodnes tisíce. Bohužel, našim součastníkům je to, co kdysi vytvořili, jen zdrojem příjmů a vůbec je nezajímá, že by se museli jejich tvořitelé – Fellner a Helmer – při posuzování dnešních stavebních návrhů v hrobě obracet. Poukaz, že dnes je jiná doba, nelze při zralé úvaze přijmout. Má slova opět potvrzuje vyjádření ombudsmana, které vše potvrzuje a já si ho velmi považuji.Velice stručně zní takto: Magistrát města Karlovy Vary se dopustil nesprávného postupu, a to jako stavební úřad a rovněž jako orgán státní památkové peče.

To nikoho netrkne do hlavy, že ke kráse města patří vedle staveb účelné a hladké komunikace a bezpečné chodníky? Tyto funkční stavby jsou – až na nepatrné výjimky – opravdu v dezolátním stavu. Stačí jen mrknout a rozhlédnout se po městě. Kdybych byl ve vedení města, tam bych přednostně investoval. To jsou místa, která by posloužila bez rozdílů všem, domorodcům i cizím návštěvníkům a ukazovala by na skutečnou pohodu ve městě.

Z toho, co jsem napsal, jasně plyne, že správa města má před sebou ohromnou řadu povinností, jen si nejsem jist, že je dobře stanovené pořadí důležitosti, co má přednost a co může počkat, až budou finance.

V poslední řadě pozornosti našeho zastupitelstva nemůže stát okolnost, která má obyvatelům i hostům zajistit náležité možnosti účelného kulturního vyžití. V minulosti to tradičně patřilo k místní lázeňské léčbě. Důkazem je to, že málokteré podobné místo se může pochlubit návštěvností tolika vzácných uměleckých osobností. Je proto zarážející, že město se smířilo s tím, že zmizel stabilní divadelní soubor a ani situace v KSO není ideální.

Někdo z Vás si může postesknout, že má slova jsou jenom „mlácení prázdné slámy“, ale není to tak úplně pravda. Mluvím o věcech, které musí zaměstnávat myšlení každého člověka, který má toto město rád a je nešťastný z toho, že běžné rozpory v jeho vedení mají své pokračování a naděje vkládané do nové koalice se rozplývají v neznámu. To si naše, v minulosti slavné město, opravdu nezaslouží.

Vážení zastupitelé,

probuďte se, opustěte své případné finanční zájmy, skončete se vzájemnými výčitkami a napadáním, přestaňte se vzájemným osočováním, táhněte za jeden provaz a dejte svůj um plně do služeb města, které Vás nutně potřebuje! Máte svůj velký vzor v minulosti, i když ta byla německá. Je to Dr. Eduard Knoll – představitel zlaté éry města – který svou službu městu zaplatil dokonce svým životem. Tomu se pokloňte a v jeho šlépějích pokračujte. V tom by měl být vidět smysl Vaší volby do současného zastupitelstva.
To nejsou nadnesená a prázdná slova, ale smysl dobrého lidského života. Tomu jste se volbách upsali a to jste nám všichni na Vašich kandidátkách slibovali. Postupujte podle svých slibů a současnou vládní koalici samovolně nerozbíjejte!

Je totiž nemyslitelné, že bude možné trvale udržet v jejím rámci spolupráci všech čtyř subjektů (což by mělo být prvořadou samozřejmostí), i když došlo na popud pana primátora k odvolání vedoucího člena současného politického hnutí Alternativa z důležité radniční funkce. Dokonce za jeho postup v nezanedbatelné a problematické události z minulosti. Nutno podotknout, že vyřešení problematických postojů předešlého vedení byl hlavní slib voličům, který evidentně posunul tuto koalici do čela města. Nejsem si jist, že to , co se stalo při pokusu rozřešit tu nejzapeklitější causu minulosti, byl jediný a správný postup. Sesazení prvního náměstka má zřejmě hlubší příčinu.

Naše současnost nás nutí k tomu, že si nemůžeme bezostyšně dovolit plundrovat své možnosti, ale musíme žít s tím, co nám dává příroda, kultura, ale i instituce . Prostě naučit se hospodařit, svěřené statky obdělávat a střežit, jak se říká v moudré knize Genesis.

Po přečtení těchto řádků se možná v duchu zeptáte o co mi jde? Možná, že už to - s ohledem na své stáří – neumím dobře vyjádřit, ale odpovídám zřetelně a jasně: Jde mi o to, aby byly Karlovy Vary v současnosti i v budoucnosti krásnější! Žádný jiný zájem opravdu nemám.

V úplném závěru si dovoluji podotknout, proč jsem se odvážil k tomu, obrátit se na Vás tímto otevřeným dopisem. Jsou to po zralé úvaze tři okolnosti:

1. Vždy jsem považoval za dar, že jsem se za zvláštních okolností dostal do města, které jsem v mládí považoval za výsadu pouze pro bohaté a ani ve snu mne nenapadlo, že i ono bude pro mne jednou mým domovem. Vážil jsem si jeho krás a měl jsem ho opravdu rád.

2. Jsem už starý - do města jsem přišel v roce 1953 - a prožil jsem tu dobré i zlé. Plným právem se dnes považuji za domorodce, kterému není jeho osud lhostejný.

3. Shodou okolností jsem měl tu čest být učitelem mnoha dnešních zastupitelů a snad mi potvrdí, že jsem jim nikdy neradil špatně a něco jsem se je snažil naučit. Snad z tohoto titulu se mohu na ně obrátit s prosbou, která není podbízením ani využíváním známostí, ale jde mi pouze o to, aby naše město mělo takové vedení a statut, které budou zadostiučiněním pro domorodce a ve všech ohledech vzorem pro cizince, kteří se k němu budou vždy s úctou a radostí vracet.

Rudolf Šimonovský