První díl Českého poháru ve skicrossu odstartoval uplynulý víkend na sjezdovce Skiareálu v Potůčkách. Nejvíce se dařilo favoritům Zdeňku Šafářovi a Lucii Juricové. V nedělním závodě pak dominoval Petr Takáč.

První víkendový den, tedy v sobotu, se na sjezdovce představili muži, ženy, ale i děti. „Jelo se v kategoriích Elite a Hobby. K tomu ještě přibyla kategorie Telemark, což byla soutěž jezdců na tomto druhu lyží. V neděli pak byly kategorie Hobby a Elite spojeny do jednoho závodu. Velká většina amatérských jezdců se tak mohla poměřit s těmi nejlepšími,“ poznamenal na úvod ředitel závodu David Jindra.

Český pohár ve skicrossu zažívá svoji premiéru, i když se Česká republika může pochlubit jedním z nejlepších jezdců na světě Tomášem Krausem. „Původní myšlenka, kterou jsme měli, byla trochu jiná. S Láďou Vrbickým, se kterým jsme nakonec Český pohár připravili, jsme chtěli udělat Krušnohorský pohár. Bohužel na tento podnik žádný ze sponzorů nereagoval, takže jsme se museli obrátit na lyžařský svaz. Naším cílem bylo a je hledat nové talentované adepty, kteří by navázali na práci Tomáše Krause,“ vysvětlil ředitel Jindra.

Sjezdovka v Potůčkách nepatří mezi ty nejdelší, které v Krušných horách jsou. Přesto se pořadatelé ve spolupráci s majitelem skiareálu rozhodli právě pro tento kopec. „Celá sjezdovka měří přes 550 metrů. My jsme na ní vystavěli trať, která byla dlouhá okolo půl kilometru. Skoky, které jsme tam postavili, nebyly možná tak náročné pro Elite skupinu, ale jak už jsem řekl, naším cílem bylo oslovit i veřejnost. Pro závody Hobby byla celá trať akorát,“ vysvětlil Jindra.

Perličkou tratě byly dva veliké skoky a také dvě klopené zatáčky. „Nechyběl ani postupák. To jsou dva větší hrby. Dále následoval batr box a přes dvě klopené zatáčky se dostali závodníci na drop, kde se skákalo hodně vysoko a daleko. To bylo možná pro návštěvníky a fotografy to nejkrásnější,“ popsal David Jindra celou trať.

Na sjezdovce v Potůčkách se představila téměř celá česká skicrossová špička. Jediným, kdo se divákům neukázal, byl Tomáš Kraus, který se připravuje na další závody Světového poháru. „Zdeněk Šafář ukázal, že u nás patří mezi nejlepší jezdce. Suverénně ovládl sobotní závod. V neděli s námi ještě v Potůčkách byl, ale na start se už nepostavil, protože šetřil síly na další závody, které ho v nejbližších dnech čekají. Pokud se můžeme pochlubit, tak z jeho úst jsme slyšeli velice dobré hodnocení jak na trať, tak na samotnou organizaci. Toho si samozřejmě velice vážíme. Navíc naši iniciativu nám schválil a podal nám návrh, aby se v Potůčkách připravovali junioři,“ pochlubil se.

Velikým překvapením bylo vítězství Lucie Juricové, která se specializuje na alpské disciplíny. „Lucka zajela suverénně kvalifikaci, ale ve finále musela hodně bojovat, aby vyhrála. Doslova šlo o prsa,“ pokračoval.

Uspořádat jakékoliv závody, které jsou na úrovni Českého poháru, není laciná záležitost. „Nebylo to jednoduché. Obzvlášť teď v době hospodářské recese. Původně jsme chtěli uspořádat Krušnohorský pohár, a s tím nás odevšad vyhodili. Takže jsme se museli obrátit na Český lyžařský svaz a pod jeho záštitou a s jeho přispěním jsme celý pohár vypsali. Následně, co jsme začali závody takto představovat, už se pár sponzorů našlo. Co se týče finančních prostředků, tak jsme nedostali téměř nic, a když už, tak to nepokrylo ani náklady. Další, co jsme dokázali získat od sponzorů, byly věcné dary, které jsme následně rozdávali jako ceny,“ popsal Jindra finanční zajištění celého projektu.

Poté, co první podnik Českého poháru skončil, musel David Jindra vyjádřit poklonu hned několika lidem.

„Zvláštní poděkování určitě patří Markovi Plachému, majiteli Skiareálu v Potůčkách, za to, že nám bezplatně poskytoval kopec a rolbu. Jinak také musím smeknout před Láďou Vrbickým. To je taková duše závodu. Jinak s námi spolupracovali Jirka Waltr, Láďa Volráb a pan Knápek,“ poděkoval David Jindra svým kamarádům a spolupořadatelům.

Připravit projekt závodů na úrovni Českého poháru zabere v průměru necelý rok příprav. Ale jak dlouho zabere postavení trati? I na tuto otázku znal David Jindra odpověď. „Začali jsme už čtrnáct dní předtím, tak aby se tam nahrnuly nějaké hromady. Od úterního odpoledne, podotýkám, že první závod se jel v sobotu, jsme každý den na sjezdovce pracovali. Samozřejmě že jsme museli zasněžovat. Bez toho by to ani nešlo. Každý den jsme končili někdy okolo půlnoci. Všem, kteří se na výstavbě trati podíleli, bych chtěl také moc poděkovat,“ dodal David Jindra na závěr.