Poslední tak nějak společný trénink si ve středu užily prvoligové házenkářky Lázní Kynžvartu. I na svěřenkyně Petera Sabadky od čtvrtečního rána dolehla nová nařízení.

Zklamání je samozřejmě obrovské, klub rozjel sezonu ve velkém stylu a začal se postupnými krůčky přibližovat svému cíli, postupu do společné, česko-slovenské interligy. Teď mohou hráčky sportovní duely sledovat tak akorát ze zahraničí, prostřednictvím televize.

„Samozřejmě pojedeme v souladu s nařízeními politiků a hygieniků. Nemůže trénovat ve skupinách, to máme zrušené, doposud jsme dodržovali těch šest lidí. I když posledních čtrnáct dní nebylo tak příznivé počasí, tak už jsme občas přecházeli na individuální trénink,“ přibližuje trenér Peter Sabadka.

Házená Kynžvart se ale snaží rychle přejít na nový model přípravy. „Musíme pokračovat v našem snažení. Děvčata jsme na to jednoznačně upozorňovali, že teď nesmíme usnout na vavřínech,“ říká trenér prvoligového týmu.

Házenkářky si již podobnou situaci vyzkoušely na jaře a v létě a nutno podotknout, že tady mohl být trenér s přístupem spokojen. Peter Sabadka věří, že to teď bude podobné. „Hráčky se hecují ve společné skupině, probíhá vzájemná podpora, soudržnost v tréninkovém úsilí. Snažili jsme se vložit do tréninků motivační aspekt. Zkušenost už máme, manuál také. Je důležité, abychom minimálně neztratili výkonnost, co se týče fyzické kondice. Herní věci jsou samozřejmě zapovězeny,“ pokračuje kouč Kynžvartu.

Hráčky mohou trénovat ve dvojicích, kvůli vzájemné motivaci, s míčem je ale problém. Přece jen, městečko uprostřed Slavkovského lesa v těchto dnech venkovním hrátkám příliš nepřeje. „Když je pěkně, tak je tady deset stupňů, to je pro práci, při které držíte v ruce balon, velmi náročné. Herní část si neumím ve dvojicích ani představit, jsou tam hráčky v poli, brankářka, dá se říct, že to je utopie, reálné praxi to neodpovídá,“ zamýšlí se Peter Sabadka.

O tom, že by tým zamířil, po vzoru některých fotbalových či hokejových celků, za nedaleké hranice, v Kynžvartu neuvažují. „Je to zajímavé téma, ale nedokážu si představit ani přepravu, hráčky by musely jezdit samostatně. Navíc je velkým problémem, že nevíme, kdy celá situace skončí, takže se snažíme držet naši formu alespoň přes kondiční stránku,“ popisuje trenér Házené Kynžvart.

Celá náhradní příprava probíhá pod bedlivým dohledem. „Denně mám s hráčkami kontakt, kdy si vyhodnocujeme jejich reálné snažení, úsilí, které do tréninku vkládají.“

Na druhou stranu každá házenkářka má program ušitý na míru. „V rámci možností, které kdo má. Někdo má lepší podmínky, vybavení, k dispozici například posilovnu nebo bazén, některá děvčata jsou více limitovaná,“ ví dobře Peter Sabadka.