Dane prakticky jste byl u zrodu Karlovarska, když se řadíte mezi služebně nejstarší. Když jste se přesunul do Karlových Varů, věděl jste, že to bude na, tak dlouho?

Když jsem do Varů přišel, tak to byl úplně nově vznikající klub. Moc jsem nevěděl, co čekat a už vůbec jsem nevěděl, že tu budu deset let (úsměv).

Patříte tak k inventáři karlovarské klubu, jak tedy vidíte svou budoucnost v městě minerálních pramenů?

Letos mi dobíhá kontrakt, takže po sezoně jsem volným hráčem teď je ještě brzo na představy o příští sezoně.

Během devíti sezón se kolem vás protočilo několik desítek volejbalistů, na koho si rád vzpomenete?

Jste s některými i nadále v kontaktu? Těch spoluhráčů bylo opravdu hodně. Nedávno jsem koukal na volleybox. com a tam je uvedeno, že jsem vystřídal okolo osmdesáti spoluhráčů. V kontaktu jsem se spoustou z nich s Čechy i cizinci. Např. Ropret Sukuba Ticháček Široký, ale i mladší kluci jako Džavoronok Vašina Indra atd. je jich opravdu hodně.

Určitě mezi velké úspěchy v dresu Karlovarska patří mistrovská jízda. Zejména finálová bitva s Prahou přinesla neskutečné drama, když jste obhájili mistrovský titul až pověstným prasátkem z rukou Patrika Indry v pátém setu…

To prasátko si budeme všichni pamatovat ještě dlouho bylo to neskutečné. Atmosféra byla elektrizující rád bych si to letos zopakoval (úsměv).

V Karlovarsku jste si vyzkoušel i roli kapitána či pokladníka, co to pro vás znamenalo a jaký jste byl šéf kabiny či výběrčí?

Kapitánem a pokladníkem budu nejspíše i tuto sezonu, takže to stále zažíváme. Pokladník je činnost nepříjemná, ale dělat se to musí. Kapitánství je o to příjemnější. Je to pro mě čest a zodpovědnost.

Vás člověk na palubovce nevidí jinak než s úsměvem dovede vás, tedy něco nebo někdo pořádně namíchnout?

Mám štěstí, že mám práci, která mě velice baví. Užívám si to každý zápas. Určitě jsem i výbušný, když na to přijde. To by vám potvrdil asi každý můj spoluhráč.

Jakub Novotný, prezident VK ČEZ Karlovarsko.
Desátá sezona mezi elitou. Co nejvyšší umístění, hlásí cíl Novotný, šéf Varů

V týmu patříte mezi velké hecíře, když fanoušky umíte dostat pořádně do varu jde vidět, že si každý zápas hodně užíváte…

Emoce jsou pro mě esenciálním prvkem ve volejbale. Bez nich to nejde stejně jako bez fanoušků. Nejradši mám zápasy, které fanoušci prožívají stejně jako my na hřišti.

Jedna otázka na tělo post libera jste si vybral kvůli chybějícím centimetrům nebo vás tento post okouzlil?

Ten vývoj v mé kariéře byl přirozený. Na libero jsem přešel v prvním roce kadetské kategorie. Smečařské choutky jsem hasil každé léto na beachi. Libero mi bylo osudovým postem.

Libero ale není pro všechny, když během zápasu schytáte několik tvrdých ran, máte nějaký recept, který vám pomáhá při zápasech na to nemyslet?

Libero je taková psychologická válka se soupeřem, ale i sám se sebou. O ty rány zase tolik nejde. Pořád je to jen volejbalový balon a ne třeba puk.

Poprvé v historii Karlovarska vás povede trenér ze zahraničí, jak to vnímáte z hlediska hráče?

Beru to jako fajn změnu. Po dlouhé době vstupujeme do neznáma. Doufám v jen dobré věci.

Tým se opět před sezonou řádně obměnil, jak náročné je, než si vše pořádně sedne?

Letos je to opravdu změna napříč celým klubem. Momentálně jsem ještě stále s národním týmem, takže mě toto ještě čeká. S kluky jsem v kontaktu aspoň on-line a vypadá to, že je vše na dobré cestě.

I jubilejní desátá sezona bude v podání Karlovarská nabitá i přesto pomýšlí na nejvyšší cíle, ale co se týká extraligy tak ta se v posledních sezonách pořádně vyrovnala…

Titul chce vyhrát každý a těch reálných adeptů je každým rokem víc a víc. O to je ta chuť větší. Já bych si moc přál, aby byla kulatá sezóna i zlatá.

Určitě by vás potěšilo, kdyby se na výročí klubu navrátil mistrovský titul zpět do Karlových Varů?

Jak jsem již zmiňoval, byl by to splněný sen.