Osmatřicetiletý Ondřej Hudeček před startem nového ročníku UNIQA extraligy přijal po skončené volejbalové kariéře další velkou výzvu, když v Karlovarsku zaujal pozici generálního manažera, sportovní oděvy tak vyměnil za slušivý oblek a lakýrky. „Za tu dobu se v mém životě udály spousty novinek,“ prozradil manažerský premiant, věčně usměvavý Ondřej Hudeček.

Máte za sebou premiéru na postu generálního manažera, tým vede ligu, postoupil do osmifinále Evropského poháru, daří se i rezervě či mládeži, jak byste tedy hodnotil půlrok v nové pozici?

Poznávám dění ve sportu z té druhé strany. Mám obrovskou radost, že se A-týmu momentálně daří. Dodává to člověku pozitivní energii a chuť do další práce. Je to i odměna pro všechny naše trenéry, dobrovolníky a lidi, co se okolo klubu pohybují.

Jak náročná práce v roli manažera vůbec je, můžete ji přiblížit?

Ve srovnání se životem profesionálního sportovce určitě náročnější. Je v tom hodně administrativy, řešení provozních problémů a také snaha neustálé komunikace s realizačním týmem, hráči, fyzioterapeuty, trenéry mládeže, rodiči a v neposlední řadě našimi sponzory. Člověk také musí neustále myslet a plánovat budoucnost, protože konkurence nikdy nespí, a jestli se chceme neustále vyvíjet a posouvat, tak si to musíme všichni odmakat.

Musel jste již řešit nějakou spletitou situaci?

Pořád se něco děje. Nejhorší asi bylo, když jsem koupil letenky do Skopje a pak zjistil, že Makedonci nakonec chtějí hrát v jiný den. Raději jsem to nikomu neříkal a volal snad až prezidentu Makedonie, aby zápas vrátili na dohodnutý termín (smích).

Určitě by to však nešlo bez rodinné podpory…

To každopádně. Když chce člověk poznat dění v celém klubu, tak aby v hale snad i spal. Snažím se alespoň o víkendu, když A-tým hraje venku, vyrazit na nějakou tu volnočasovou aktivitu s celou rodinou.

Karlovarsko nově chystá i zajímavé setkání s fanoušky, a to hned po skončení extraligových utkání…

Tato setkání beru jako možnost propojit fanoušky s hráči a vedením klubu. Volejbal je v Karlových Varech krátce, a proto je třeba neustále pracovat na kontaktu s diváky. A jestli chceme, aby byla hala neustále plná, tak musíme ukázat lidem, že jsou pro nás velice důležití. Chci také, aby naši malí volejbalisté měli možnost potkat se se svými idoly a poznat, že jsou to prima kluci, co se jim podepíší nebo se s nimi vyfotí.

Navíc jste překvapivě oblékl během sezony opět volejbalový dres, když jste vypomohl rezervě Karlovarska…

No měla to být taková moje malá výpomoc, ale bohužel se moc nepovedla, protože jsme prohráli. Abych řekl pravdu, tak se momentálně radši věnuji sportům, na které jsem neměl během kariéry čas, takže nehrozí, že bych chtěl znova nastartovat svou kariéru.

Den před Štědrým dnem čeká A-tým závěrečný zápas roku 2019, televizní duel ve Zlíně, byl by to nejen pro vás hodně cenný předběžný dárek?

Řekl bych, že je to od televize trošku nešťastně zvolený termín, protože všichni budou koukat na pohádky, nebo chodit po dárcích. Ale s tím se nedá nic dělat a já si moc přeji, aby kluci úspěšně zakončili rok 2019 a pak se rozjeli spokojeni ke svým rodinám a užili si trochu toho volna, jelikož potom je bude čekat náročná a důležitá část, kdy se bude rozhodovat o úspěšnosti a neúspěšnosti této sezóny.

Jak vůbec probíhají Vánoce u vás, držíte vánoční tradice?

Já jsem přes Vánoce velice tradiční člověk a nejraději jsem, když je můžu trávit s celou svou rodinou u rodičů v penzionu na Šumavě. To se mi letos splní, takže už si jen přeji pořádný kopec sněhu.

Vzpomenete si na dárek, který vám udělal velkou radost?

Teď je největší radost vidět svoje děti rozbalovat dárky. Rád se pak vracím do dětských let a hraji si společně s nimi s jejich hračkami.

S jakým předsevzetím budete vstupovat do roku 2020?

Předsevzetí si žádné nedávám.

Co byste popřál nejen fanouškům Karlovarska do nového roku?

Všem přeji hlavně zdraví, štěstí a pohodu. Našim fanouškům pak spoustu zážitků s VK ČEZ Karlovarsko.