Neúnavný propagátor královny jezdeckého sportu začal jezdit v roce 1964 ve starorolském oddíle. Nejdříve se pod trenérským dohledem manželů Pelcových věnoval parkurovému ježdění a všestrannosti, ale od roku 1976 jeho srdce patří výhradně drezuře. V letech 1982–1984 a 1986 zvítězil s temperamentní hnědkou Nitkou na mistrovství tehdejšího Československa.

Po odchodu jedinečné Nitky do zaslouženého důchodu se každoročně až do roku 2000 zúčastňoval republikových mistrovství s koňmi Alis, Vanitas a Chanson v soutěžích jednotlivců i družstev. Pravidelně startoval v kritériu mladých koní v drezuře. Důsledným systematickým tréninkem se např. klisny Soluň a Atika staly vítězkami ve své kategorii, Santé a Elipsa d´ Vie se umístily na 3. místě. Imágu (pro jezdce Tomáše Kavku) a Mangii (pro svou dceru Elišku) nachystal nejen k triumfu v kritériu šestiletých koní, ale především k vítězství na republikovém mistrovství v kategorii juniorů.

Vít Čmolík, v civilním povolání učitel karlovarského keramického učiliště, své bohaté pedagogické zkušenosti využil také jako trenér. Dosud vychoval deset mistrů republiky. Třebaže jeho závodní frak dnes visí ve skříni, kokardy a medaile pomalu zapadávají prachem, nemá národní rozhodčí a specialista na drezúru a skoky na vzpomínkové vzdychání čas. Stále se věnuje práci s mladými koňmi a jezdci (momentálním působištěm jsou Nebanice), pracuje jako sekretář Karlovarské oblasti ČJF a ve spolupráci s Evou Šimáčkovou v letošní sezoně organizuje „Neoficiální mistrovství veteránů v drezuře.“

Do sedla rodinné klisny Queen of Beauty nebo jiných koní usedá více méně sporadicky, ochotně ale předává svá životem nabytá moudra jezdcům, kteří o jeho milovanou disciplínu projeví zájem. Ostatně zkušeností má reprezentant Československa z let 1982 až 1995, Mistr sportu z roku 1986, majitel zlatého výkonnostního odznaku v drezuře, nositel plakety O. Jandery za práci s mládeží a titulovaný Vzorný trenér na rozdávání.

Marcela Klingorová