„Považuju si toho hodně a je to pro mě obrovský úspěch, i když Bára se už loni loučila s kariérou a už není v té nejlepší formě, co bývala,“ svěřila se Petra Sičaková.
„Věděla jsem, že to je v mých silách. Nebudu lhát, že letos bylo mým cílem ji přehodit, když se rozhodla znovu házet a brát nám, ostatním holkám, důležité body pro ranking, ať už na příští rok nebo na letošní mistrovství světa,“ dodala.
Když Špotáková získala na olympiádě v Pekingu 2008 svoji první zlatou medaili, bylo Sičakové pět let.
„Ale úplně nebyla mým hlavním vzorem, měla jsem jiné,“ řekla oštěpařka Škody.
Mezi Špotákovou a Sičakovou je rozdíl jedné generace. „Na závodech se jen pozdravíme,“ uvedla mladá atletka.

Sičaková má za sebou turbulentní červenec. Nejprve v osobním rekordu vyhrála mistrovství ČR do 22 let, za necelé dva týdny selhala na evropském šampionátu do 22 let a o minulém víkendu slavila svoji první seniorskou medaili. „Ta pro mě znamená nejvíc, i když na těch dvaadvacítkách hod šedesát metrů je šedesát metrů. Na seniorském mistrovství házely dost kvalitní soupeřky, i když chyběla Nikol Ogrodníková,“ vysvětlila Petra Sičaková, pro kterou je zlato ze šampionátu dospělých drobnou náplastí za nepovedené mistrovství Evropy do 22 let. „Pokud bych hodila 58,60 metru jako v Táboře, tak bych na Evropě brala stříbrnou medaili,“ konstatovala.
Na obou českých mistrovství si prvenství zajistila posledním, šestým, pokusem.
„Většinou mně dlouho trvá, než se srovnám se závodem, s hlavou, a než se chytím. I na tréninku jsem schopná házet nejlépe až na konci, po dvou hodinách. Na poslední pokusy mám strategii nemyslet absolutně na nic a jen se koncentrovat,“ prohlásila Petra Sičaková.
