Ano, přesně tak. Vyrůstá tu další naděje českého tenisu, o které zcela jistě v budoucnu ještě hodně uslyšíme. „S tenisem jsem začal ve čtyřech letech v Mariánských Lázních s mým taťkou,“ vzpomínal na své první krůčky Filip Košarko. Jako správný kluk však okusil v raném věku i nástrahy ostatních sportů, bez úspěchu, volbou číslo jedna pro něj byl tenis. „Zkoušel jsem i fotbal, ale brzy jsem zjistil, že kolektivní sporty nejsou nic pro mě. Jsem příliš velký sólista,“ culil se Košarko. Ten začal o sobě řádně vědět v kategorii babytenisu, když vzal oklikou kategorii minitenisu. První krůčky tak dělal v trikotu Mariánských Lázní pod taktovkou trenéra Stanislava Česala.

„Vzhledem k tomu, že jsem začal hrát babytenis, nijak zvlášť jsem nepociťoval, že jsem minitenis přeskočil. Vlastně jsem o této kategorii ani nevěděl,“ přemítal v paměti Košarko a hned připojil: „V Mariánských Lázních mě trénoval pan Česal, na kterého mám jen dobré vzpomínky, a za jeho vstřícnost mu patří velké poděkování.“

Rodák z Teplé tak každým odehraným zápasem prodával svůj tenisový talent, což nezůstalo bez povšimnutí. V roce 2016 se stěhoval do Plzně do věhlasného tenisového klubu Slavie, když si ho na jednom z turnajů vyhlédl tehdejší manažer klubu Jiří Kovařík. „Samozřejmě pro mě to bylo velké překvapení a hlavně radost za dobře odvedenou práci, a také velký závazek,“ připomněl Košarko. Po přesunu do TK Slavie Plzeň začal Košarko sbírat jeden úspěch za druhým pod vedením hlavní trenérky Desanky Jovanovič Křížové. V roce 2016 odehrál dvanáct turnajů, z čehož sedm jich vyhrál, třikrát byl ve finále a na jednom okusil nástrahy semifinále, když pouze jeden turnaj mu nevyšel. 

Stejnou bilanci si udržel i v roce 2017, kdy opět odehrál dvanáct turnajů, ve kterých šestkrát triumfoval, třikrát byl finalista a třikrát se probojoval do semifinále. K tomu můžeme připočíst prvenství v roce 2016 na krajských letních přeborech na Lokomotivě Plzeň a v roce 2017 pak opanoval jak zimní přebory na Škodovce v Plzni, tak i letní přebory na Slavii.

„Nejcennější výsledek pro mě byl 19. března na Spartě v Praze, kde jsem se zúčastnil finále turnaje Masters. Tento turnaj byl Spartou organizován jako celoroční série pro deset nejlépe bodovaných hráčů z celé republiky v průběhu roku 2016. V Praze jsem dosáhl na skvělé druhé místo,“ pochvaloval si Košarko.

Věk posunul tepelského rodáka na začátku prosince do kategorie mladších žáků, kde opět nastupoval proti starším hráčům. „Přechod do vyšší kategorie zatím nijak zvlášť nepociťuji. V kategorii mladších žáků jsem pár týdnů, mám za sebou dva turnaje, z nichž jsem v tom prvním nastoupil po čtyřměsíčním zranění ruky a prohrál v prvním kole a v tom druhém jsem vybojoval celkové turnajové vítězství. Mými soupeři byli většinou o dva roky starší hráči, tak je tomu celý můj tenisový život,“ ohlédl se za přechodem do vyšší kategorie Košarko.

Stejně jako nespočet sportovců ví, že za vším je neskutečná dřina a hodně odříkání. „Úspěchy přicházejí ruku v ruce s tréninkem. Vše se odvíjí od kvalitních tréninků, poté přichází dobré výsledky. Za velmi dobré tréninkové podmínky a vstřícnost bych chtěl poděkovat klubu TK Slavia Plzeň. Velké díky patří i sportovnímu manažerovi Janu Havlovi a v neposlední řadě trenérce Denise Jovanovič Křížové, že má se mnou trpělivost,“ vypočítával Košarko.

S přibývajícími zkušenostmi a především výbornými výsledky nabírá Košarko na velké popularitě a nejeden soupeř se tak musí mít na pozoru. „Zájem okolí beru jako takové známkování. Ocenění za dobrou práci. Když za mnou po zápase přijde protihráč a pochválí mou hru, tak z toho mám radost. Když přijde trenér a řekne, že byl spokojený, mám ji dvojnásobnou,“ s úsmevěm podotkl Košarko.
A jaké má tenisová naděje plány do budoucna? „Mé cíle, jsou vždy ty nejvyšší. Ve čtrnácti letech bych rád oblékl reprezentační dres, a do 22 let bych chtěl být v první dvacítce.

Jako každý tenista sním o Winbledonu i světovém trůnu, ale vím, že za vším je velká dřina a k těmto milníkům vede dlouhá cesta, snad se mi to povede,“ dodal Košarko.