V historii Karlova běhu, jehož 43. ročník se měl konat tento víkend, je to pošesté, kdy kvůli nedostatku sněhu sportovci zůstali doma.

„Sněhu je v okolí Abertam tak málo, že nelze uspořádat ani náhradní program, tak jako se to podařilo našim kolegům, pořadatelům Šumavského skimaratonu Kooperativy. Situace nás mrzí. O to pevněji věříme, že příští rok bude zima taková, jakou si všichni běžkaři přejí," uvádějí na webu závodu jeho organizátoři.

Registraci si už vyplnily desítky zájemců a někteří uhradili i startovné. Bát se ale o něj nemusí.

„Startovné budeme vracet v plné výši, aby lidé nepřišli zkrátka," ujistil předseda Lyžařského klubu Slovan Karlovy Vary Miloslav Pavelka. Právě karlovarský lyžařský klub je pořadatelem soutěže.

„Klasický běh po vlastních, jako alternativu, jsme nezvažovali. V okolí jsou rašelinové stezky, asi by to nebylo vhodné," poznamenal Pavelka.

Karlův běh nabízí několik rozdílných tras a jezdí se klasickou i volnou technikou. Nejdelší měří 42 kilometrů.

„S ideou uspořádat dálkový lyžařský běh přišel Jan Praveček starší, nestor běžeckého lyžování na Karlovarsku, a Jirka Čáslavský koncem 60. let minulého století. Tehdejší doba byla nejen dobou politického uvolnění, ale i dobou, kdy vznikaly v řadě zemí Evropy dálkové lyžařské běhy. Z nejslavnějších to byl např. Vasuv běh ve Švédsku. V roce 1969 se jako reakce na účast našich lyžařů ve Švédsku rodí Jizerská 50 a hned rok poté Karlův běh," připomíná historii závodu Jaroš Gregory Řehořek. Podle něj se tento masový lyžařský běh za dobu své existence stal mezi lyžaři skutečným pojmem.