„Já chodil od malička koukat na zápasy, a tak jsem si řekl, že bych to chtěl taky zkusit. Starší bratr mi pomohl oslovit tehdejšího trenéra a hned mě ten sport chytl,“ vzpomíná na své fotbalové začátky. To ale nebylo z jeho strany vše. „V té době jsem ještě běhal za spolek útvinských hasičů, to mě také hodně bavilo,“ připomíná, že již od malička byl všestranným sportovcem.
play_fill
Nakonec však dostal přednost fotbal. „Trénoval jsem čtyřikrát v týdnu, plus o víkendu zápas nebo hasičské závody, bylo toho na mě moc,“ přiznává. „Chtěl jsem chodit s kamarády ven a neměl na to vůbec čas, takže nakonec jsem zůstal pouze u fotbalu,“ přibližuje, proč se nakonec stal fotbal sportem číslo jedna. A volba to byla velmi dobrá. Postupem času se totiž přesunul do Karlových Varů, kde hájil barvy karlovarské Slavie.
„Ve starších žácích se Útvina spojila s Toužimí, kvůli nedostatku hráčů. Tam jsem odehrál šest zápasů, ve kterých jsem vstřelil sedm branek,“ říká Brázda, který navíc navlékl kapitánskou pásku.
„Chtěl jsem se zlepšovat a posouvat se dál. Líbil se mi klub Slavie Karlovy Vary, kam jsem se dostal díky přestupu na sportovní školu v Karlových Varech, která se Slavií spolupracovala,“ vysvětluje s úsměvem. Ten během své kariéry vystřídal již všechny posty, který ho však oslovil nejvíce? „Post obránce, protože mě bavilo dělat skluzy,“ usmívá se. Jenže nezůstalo jen u fotbalu. K němu totiž přidal bojové sporty.
A také to byla velmi dobrá volba. „Bojové sporty jsem vždycky hrozně rád sledoval a chtěl se nějaké učit, ale vzhledem k mé fotbalové ´kariéře´ jsem na to neměl čas,“ upozorňuje, že vše opět bylo časově náročné. Ale nakonec se přece jen k bojovým sportům dostal.
„Můj nejlepší kamarád Maxim Větrovec tento sport dělal a zeptal se mě, jestli bych s ním nechtěl jít na jeden trénink, tak jsem to zkusil a hned jsem se do tohoto sportu zamiloval,“ líčil své pocity po prvních trénincích.
„Když jsem hrával za Slavii, tak jsme měli trénink čtyřikrát pětkrát týdně plus víkendový zápas. V té době jsem začal chodit na kickbox, který jsem měl dvakrát týdně, takže to byla opravdu fuška. Když jsem skončil fotbalový trénink, ihned jsem upaloval na trénink kickboxu, to byl i důvod, proč jsem z Varů odešel,“ podotýká k důležité změně ve sportovní kariéře, kdy se navrátil zpět do rodné Útviny.
Tam se hned zařadil v rámci okresního přeboru mezi nejlepší střelce soutěže, patří mu průběžné čtvrté místo za dvanáct vstřelených branek. „Je to hrozně krásný pocit, když mám za sebou spoustu lidí, kteří mě podporují a fandí mi v obou sportech, o to mě to víc baví,“ těší osmnáctiletého forvarda. „Snažím se si to všechno užívat.“
Fotogalerie: Martin Brázda rozdává radost nejen na hřišti, ale také v kleci
Jeho gólový apetit však těší zejména týmového pokladníka. „Kluci jsou za moje góly samozřejmě rádi, protože vědí, že to budou panáky na můj účet. Bohužel jsem ale ještě student, a navíc bez brigády, takže jsem slíbil, že až se brigáda najde, tak to všem splatím,“ slibuje, že vše časem doplatí.
Další velké úspěchy si připsal „Brázdič“ mimo zelené kolbiště, a to v kleci v trikotu Alpha Gym Karlovy Vary. V Mostě dosáhl na svůj premiérový titul šampiona v K1, k tomu pak přihodil v Praze titul mistra České republiky v čínském boxu.
„Vždy jsem byl velmi soutěživý sportovec a od té doby jsem neprohrál. Trénuji čtyřikrát pětkrát v týdnu a opravdu se to vyplácí, ten pocit po vyhraném zápase je k nezaplacení a motivuje mě k ještě lepším výkonům,“ spokojeně pokyvuje hlavou. A právě v bojových sportech vidí svou budoucnost.
„Jsem realista a vím, že ve fotbale už bych se výše neposunul. Momentálně se tak snažím nasměrovat svou budoucnost k bojovým sportům, ale uvidíme, kam mě vítr v budoucnosti zavane, momentálně se soustředím na současnost,“ dodává závěrem.
