Jenže už v 5. minutě utkání se Zlínem inkasovala „koňara“ a po zbytek zápasu se musela popasovat s bolestí i pohybovým handicapem. „Ono mi moc nešlo běhat, při každém kroku mě chytala křeč do lýtka, takže ta podpora v levé noze nebyla skoro žádná,“ popisuje.

Kouč Peter Sabadka ji tak využil pro své „zvláštní účely“. „Mohli jsme ji zaměstnat jen dílčími úkoly, odprezentovala se ale výborně, snažila se nám vyztužit obranu. Ukázala velkou morálku,“ chválil kynžvartský trenér.

Navíc Sabadka se mohl na Weisenbilderovou v těžkých chvílích spolehnout i „vpředu“. V závěru utkání připsala tři góly, proměnila dvě sedmičky, tou druhou pět minut před koncem snížila manko na rozdíl jediné branky. „Byla mi dána důvěra trenéra, tak jsem ji nechtěla zklamat. Z druhé sedmičky jsem byla nervóznější a ani nevím, jak tam vlastně spadla,“ usmívala se po utkání.

Jak viděla hráčka, která přišla do Kynžvartu před sezonou ze Švédska, utkání se Zlínem?

„Šlo z naší strany o nervózní zápas. Příprava nám byla ztížena nachlazením u většiny hráček a ovlivnilo to naši přípravu na utkání,“ odkryla karty Weisenbilderová. „Bylo to vidět hlavně na tempu hry, které nebylo optimální,“ dodala.

S domácím týmem to několikrát nevypadalo v utkání dobře. Víra ve výhru se ale neztratila. „Celý zápas jsme věřily, že se nám to podaří otočit, a jsme šťastné, že se nám to v posledních sekundách podařilo,“ sděluje.

V sobotu se Házená Kynžvart představí na hřišti Slavie Praha. „Musíme se vyvarovat hluchých míst, která se nám bohužel stávají častěji, než bychom si přály. Je skvělé, že jsme si připsaly historicky první dva body, ale na zápas musíme rychle zapomenout a připravit se na další těžký zápas,“ nabádá Martina Weisenbilderová.