Kliknutím zvětšíteTělocvik mu byl prakticky cizí, o tom vypovídaly i známky, které byly dost podprůměrné. Jenže během následujících let přišel na chuť sprinterským distancím a v současné době jde cílevědomě za svým cílem, kterým jsou právě krátké tratě. „Se sportem jsem začínal, když jsem chodil do čtvrté třídy, kdy jsem chodil rok na Růžovém Vrchu na atletiku,“ vrací se ve vzpomínkách zpět v čase za svými prvními sportovními kroky Lukáš Záhrobský.
Jenže atletika musela chtě nechtě stranou, když se posléze na několik let odstěhoval z velkého města na vesnici nedaleko Žlutic, kam chodil posléze i na základní školu. „Zde už moc prostoru a podmínek pro pokračování v atletice nebylo. Ve škole bylo zájmových útvarů podstatně méně než ve Varech. Ze začátku chyběla motivace něčemu se věnovat a někam se dostat, když člověk byl v úplně jiném prostředí,“ prozrazuje. V té době byl totiž na každé vesnici top sportem fotbal, kterému však nepřišel na chuť. „Ten mě nebavil,“ přiznává a hned přidává: „Spíše mě bavila jízda na kole, když jsme kolikrát vyrazili s partou na delší okruh. Náplní v chladnějším období bylo nošení uhlí v kýblech do sklepa, hlavně pak na podzim, to bylo někdy výživné (smích).“
Poté následoval návrat zpět do Karlových Varů a s tím přišla na pořad především škola, sport byl tak v jeho podání jen okrajovou záležitostí. „To byla pro mě zatím největší změna,“ naráží Záhrobský na přechod z vesnické základní školy na školu střední. „Po návratu do Varů jsem studoval Střední průmyslovou školu v Ostrově, obor Technické lyceum,“ vysvětluje Záhrobský.
„Začátky byly docela krušné, sport jsem v té době nedělal vůbec žádný, kromě občasné jízdy na kole. V té době jsem řešil hlavně školu a známky, někdy asi až zbytečně,“ přemítá zpětně.
Až v půlce třetího ročníku se vrhl na běh, který ho řádně sportovně nastartoval. „Začal jsem rekreačně běhat s taťkou. V té době běhal velmi dobře, odběhl několik půlmaratonů,“ chválí výkony svého otce. A tím to vše začalo.
„Taky jsem si chtěl jednou vyzkoušet půlmaraton a v květnu roku 2015 se mi ho podařilo dokončit těsně pod dvě hodiny, navíc se uskutečnil v Karlových Varech, takže v rodném městě,“ zpětně si vybavuje při vzpomínce na první start na trase, která čítala 21,0975 kilometru. „Ke sportu mě vedlo i to, že jsem chtěl se sebou začít něco dělat, často se mi holky a někdy i spolužáci ze třídy posmívali, jak vypadám. I to mě svým způsobem donutilo udělat u sebe nějakou změnu, tím jsem se začal věnovat atletice,“ vypočítává důvody, kvůli kterým také zvedl sportovní oponu.
S jídlem roste chuť a v podání Záhrobského to postupem času platilo dvojnásob, když se v roce 2015 navíc zapojil do běžeckého projektu Rozběháme Vary.
„Tam jsem chodil pravidelně, ze začátku jsme trénovali jednou, později pak dvakrát v týdnu pod vedením trenéra Miloslava Zítky. O víkendech jsme se pak účastnili regionálních vytrvalostních závodů. V této skupině jsem trénoval až do léta roku 2016, do doby, než jsem maturoval a šel na vysokou,“ připomíná Záhrobský.
„Začal jsem také jezdit více na kole a účastnil se závodů na horských kolech Kolo pro život,“ vysvětluje. Poté přišla na pořad vysoká škola, směr Praha a také návrat k atletice, se kterou prakticky svůj sportovní život zahájil.
„Nastoupil jsem na fakultu FŽP, obor Vodní hospodářství (ČZU). Věděl jsem, že se chci dále rozvíjet v atletice, takže v listopadu jsem oslovil trenéra Ivana Uvízla, který mě přijal, a já vstoupil do atletického oddílu AC Sparta Praha a tím to vše začalo,“ uvedl Záhrobský k obnovené atletické kariéře.
„Dříve jsem vůbec nevěděl, co vše atletika a pravidelné trénování obnáší. To jsem velmi rychle zjistil právě ve Spartě. Začátky byly docela dost těžké. Trénovali jsme také styl běhu, cvičení apod. Správný styl běhu trénuji doteď (smích). Vyzkoušel jsem si první závody na dráze, byl to městský přebor družstev na trati 1500 m, kdy jsem doběhl těsně pod pět minut, v cíli jsem byl docela vyčerpaný,“ upozorňuje na pocity v cíli při své premiéře na běžeckém okruhu.
Přesto stále pošilhával po půlmaratonských tratích. „V té době jsem tedy byl spíše vytrvalec než sprinter. Navíc při dalším půlmaratonu v roce 2018 v Karlových Varech jsem si vylepšil svoje maximum z roku 2015 o 30 minut,“ dodává k vylepšení půlmaratonského času.
Pak už nabrala jeho běžecká kariéra na obrátkách, když se zaměřil na krátké tratě. „Začal jsem se účastnit rychlostních závodů, především 800 a 400 m. Zjistilo se, že bych mohl mít větší potenciál na kratších tratích, a tyto závody mě i bavily, především ta čtvrtka,“ říká.
K tomu přispěl i nový trenér Filip Hejkrlík, který přichystal Záhrobskému zcela jiné tréninky, než na které byl zvyklý.
„Běhal jsem různé distance od 200 m do 1500 m. Tréninky to byly dost výživné a hlavně úplně odlišné než ty, které jsem absolvoval předtím,“ vysvětluje. A ví, o čem mluví, když trénoval šest dní v týdnu, k tomu navíc absolvoval kruhové a posilovací tréninky. „V létě jsme byli společně v Beskydech na týdenním soustředění, které mi hodně dalo, a i díky němu jsem předvedl odpovídající výsledky,“ pochvaluje si třiadvacetiletý atlet.
„Na konci sezony jme se shodli, že ideální volbou na rok 2020 bude 400 m, s tím, že v budoucnu se očekává, že věkem bych přešel na delší tratě, ať už 1500 m nebo 3000 m,“ upozorňuje.
Na pořad tak přišla zimní sezóna, která byla okořeněna opět náročným drilem. „I když jsem moc nezávodil a neměl ještě takovou výkonnost na lepší časy, i přes tuto krátkou dobu jsem rád, že se mi podařilo si vylepšit čas na čtvrtce na 52:96 s. Řádně trénovat jsem začal až v půlce prosince, což oproti většině, která již začala koncem října a v listopadu, nebylo ideální. V letošní sezoně máme cíl, abych se pohyboval na hranici okolo 50 s, já bych se chtěl letos dostat pod 50 s. Celkově mě nové typy tréninků baví. Především ty, které jsou do rychlosti a výbušnosti,“ přiznává Záhrobský. Sport však musí spojit v hlavním městě i se studiem.
„Jsem rozhodnutý věnovat se sportu a pokračovat v inženýrském studiu. V atletice bych se chtěl dostat minimálně na MČR v běhu na 400 m. V létě mě pak čekají bakalářské státnice. Bakalářskou práci mám již odevzdanou, takže teď se připravuji na přijímací zkoušky z ekonomických předmětů. Jelikož jsem na bakalářském studiu ekonomické předměty téměř neměl, je toho hodně, co se naučit, ale začal jsem se již připravovat včas, takže snad to dobře dopadne,“ přeje si.
„Aktuálně pracuji formou brigády v oboru dotací, to mi přijde docela zajímavé oproti mému oboru, co studuji. Už tak trochu vím, čím bych se nikdy nechtěl živit, ale uvidíme, jak vše dopadne,“ dodává závěrem Lukáš Záhrobský.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
