Pane trenére, nejprve se vrátíme k semifinálové sérii. Tři zápasy, tři prohry v prodloužení nebo v nájezdech. To asi hodně mrzelo?
Když se na tu sérii zpětně podívám po delší době, tak vlastně všichni naši hráči, trenéři i fanoušci si v každém zápase zažili oslavu toho „vítězného gólu“ v poslední minutě. Jelikož vyrovnání se vždy slavilo jako výhra. Každopádně série na papíře vypadá jako jasná záležitost. Opak je pravdou. Na kluky jsem hrdý, udělali vše, co mohli, abychom jako tým uspěli. V každém zápase chyběl kousek a mohli jsme hrát finále.
Celkově však máte za sebou vydařenou sezonu, jak byste ji zhodnotil?
Na začátku sezóny jsme se rozhodli vydat určitou cestou. Tým se z velké části obměnil a i přes úspěch na Czech Open nějakou dobu trvalo, než si vše sedlo. I proto přišly hned v úvodu dvě domácí prohry s Brnem a Black Angels. Postupně si hráči zvykli na naše parkety a vytvořili jsme z domácí haly nedobytnou pevnost. Venku se naše výkony odvíjely většinou od počtu hráčů, kteří jeli na zápas. Celkové čtvrté místo po základní části víceméně odpovídá výkonům.
Již ve čtvrtfinále prokázal tým velké florbalové srdce…
Přesně tak. V play-off na nás zbylo Kladno a vzhledem k minulosti, jakou spolu máme, to byl pro nás nejvhodnější soupeř. Tým s velkým T ukázal potenciál, kluci si sedli v lajnách, vše šlapalo, jak mělo. A najednou soupeř, který v základní části dával průměrně deset branek každý zápas, narazil. Stejně jako Black Angels. Tam se bohužel naplno projevila šířka kádru. Každopádně celkově se nám povedlo Vary opět posunout o kousek dál.
Kdybyste měl vybrat jeden moment, který z této sezony vám zůstal v paměti?
Jednoznačně backhend Sváti v prodloužení s Kladnem. To budu mít před očima celý život. Neskutečná euforie po tom, čím jsme si v tom zápase prošli. Domácí prostředí v kladenské hale, zranění hráči. Obrovské emoce po tom, co nás a Kladno v této sezóně spojovalo. Tento zápas měl prostě vše a skončil historickým postupem.
Co se vám naopak v sezóně nepovedlo a nejraději byste na to zapomněl?
Jsem člověk, co bere chyby jako nejlepšího učitele. Bez nich se těžko posunete dál. Určitě jsou věci, které se daly udělat lépe, precizněji, a z nich je potřeba se poučit. Víme o nich. Díky nim jsme lepší lidé, hráči i trenéři.
Z domácí haly jste ve druhé polovině sezóny udělali téměř nedobytnou pevnost. Jak jste byl spokojen se zázemím, které jste měli ve Varech k dispozici? A jak důležitou roli hráli fanoušci?
Karlovy Vary mají jednu obrovskou výhodu. Hala je jedna z nejlepších v republice. Skvělé zázemí, vlastní šatna a specifické parkety. A to nejdůležitější. Máme nejlepší fanoušky v lize. Smekám před nimi, to, co se dělo v play-off, to jsem ještě nezažil. Upřímně po těch změnách, co se tu děly a za jakých okolností se děly, je tohle obrovské zadostiučinění, že jsme se vydali správným směrem. Mstivé komentáře vystřídala slova o hrdosti, že jsou hráči příkladem a podobně. Tohle moc potěší, to je VARY family. Jsem hrdý i na kluky, kteří přišli do neznámého prostředí. Jezdili do Karlových Varů, někdy i dvakrát týdně. Stálo je to spoustu času a energie. I díky tomu se ovšem výsledek dostavil a odměna v podobě potlesku vestoje po každém zápase v play-off je zasloužená.
V Karlových Varech působíte již třetí sezónu, druhou kompletní jako hlavní trenér. Budete mít zájem v této úspěšné spolupráci pokračovat?
Tato sezóna pro mě byla zatím tou nejlepší ve Varech. Velké poděkování patří především Marku Mandlerovi, který nám všem, hlavně pak klukům z Prahy, vytvářel maximální servis a do toho zvládal pozici hrajícího asistenta. Velké díky i Mírovi Šnajdrovi, který se perfektně staral o kluky z Varů, dále pak děkuji Vostřimu za jeho skvělý statistický servis, Kubovi v play-off, díky němuž mohli kluci hrát i přes zranění a šrámy, Tomovi Bergrovi za dopravu a podporu, všem hráčům za jejich čas a energii, Jardovi Vébrovi, který je skutečný srdcař a v play-off nám hodně pomohl. Děkuji také celému vedení v čele s Frantou Truhlářem, které nám dávalo maximální podporu a skvělé podmínky, dále pak Danovi za jeho komentování. A velké poděkování patří samozřejmě i všem ostatním lidem, kteří se podíleli na této úžasné sezóně. Co se týče mého dalšího působení, mým největším snem je postoupit do Superligy a pak ji i vyhrát. Nyní už vím, že to bude jedině s Markem Mandlerem jako asistentem. Každopádně vzdálenost Karlovy Vary – Mladá Boleslav se mi zdá každou sezónu větší a větší. V minulosti jsem odmítl několik konkrétních nabídek, teď je na stole zatím ta nejzajímavější. Tak uvidíme, co přinesou jednání o prodloužení naší spolupráce, která budou probíhat v nejbližší době.(lk)
