V souvislosti se slavnostním podpisem oficiálního partnerství mezi českou hlavou státu a organizačním výborem šampionátu odpověděl český prezident na několik otázek.

Pane prezidente, proč jste se rozhodl převzít záštitu právě nad světovým šampionátem basketbalistek? Dá se to chápat i tak, že v případě tak významné akce je to z pozice vaší funkce automatické?
V mém případě to automatické není, protože žádostí o záštity dostávám nekonečné množství, a musím si trochu vybírat. Současně si vždy dávám takovou zvláštní podmínku, že na té které konkrétní akci musím být osobně přítomen. Nechci, aby se to odehrávalo někde, a já tam ani nepřijel, protože jsem byl časově zaneprázdněn. To však není případ basketbalového mistrovství světa žen. Při tom určitě budu a tak jsem neváhal.

Vaše záštita se bude týkat pouze samotného šampionátu, nebo se dá předpokládat, že vahou své autority a svým jménem podpoříte i nějaké akce spojené s propagací a přípravou turnaje?
Momentálně ještě nevím, co všechno se konkrétně dá udělat, ale jde nám všem o strašně moc. Aby se mistrovství podařilo, aby se Česká republika ukázala v tom nejlepším světle, aby byli v ochozech diváci. Z toho mám osobně možná největší strach. Považuji proto za rozumné, že se zvolila jiná místa než Praha, protože ta je v souvislosti s obdobnými akcemi tak trochu nafoukaná a zhýčkaná, což říkám jako celoživotní Pražan. Myslím, že Brno, Ostrava a Karlovy Vary si šampionátu budou náležitě vážit. A jinak, abych odpověděl na původní otázku, rád svým dílem přispěji k čemukoliv, co zvýšení propagaci celého turnaje.

Máte v souvislosti s mistrovstvím světa nějaké osobní přání?
Jde o to, že bychom potřebovali mít už konečně nějaké výraznější úspěchy v kolektivních sportovních disciplínách. Máme celou řadu vynikajících jednotlivců v různých druzích sportu, ale v míčových hrách se nám v posledních letech příliš nedaří. Vlastně vůbec se nám nedaří, tedy s výjimkou právě ženské basketbalové reprezentace . A já bych českým hráčkám už právě proto přál, aby to pro ně nadcházející šampionát dopadl opravdu dobře.

A jak často vás budeme moci vidět v hledišti?
To teď ještě nedovedu přesně odhadnout, ale budu se snažit tam být co nejčastěji. Jen doufám, že našim hráčkám nepřinesu smůlu jako na olympiádě v Aténách, kde jsem byl osobně přítomen při jejich smolném zápase se Španělkami. Na konci jsme vedli, v poslední vteřině se ovšem soupeř trefil z půlky trojkovým pokusem, čímž vyrovnal, a v nastavení pak naše hráčky prohrály. Doufám, že něco takového už nezpůsobím.

Petr Kovář