Ta strávila na palubovce skoro 35 minut, a vedla si více než dobře. Nakonec si také zapsala 14 bodů a čtyři asistence. „Já osobně mám z tohoto zápasu radost, konečně mi aspoň padlo. Dneska jsem byla jediná klasická rozehra, takže jsem už před zápasem věděla, že to na mně bude stát o to víc mě těší, že jsem to zvládla a že to konečně bylo i s vítězným koncem,“ mohla být spokojena rozehrávačka DSK Basketball Nymburk KV.

Společný tým Nymburka a Karlových Varů se představil na západě Čech potřetí v sezoně a potřetí vyhrál. „Jak je vidět, tak nám varské prostředí sedí a budeme doufat, že to potvrdíme i v Českém poháru, který zde budeme pořádat,“ přeje si Eliška Mircová.

BS DSK Basketball Nymburk KV zápasem se Slovankou Mladá Boleslav konečně prolomil sérii porážek v naší nejvyšší soutěži. Po nepovedených utkáních s Hradcem Králové, USK Praha a Trutnovem se hráčky zase mohly radovat z výhry. „Víc než na soupeře jsme se soustředili na náš vlastní výkon. Chtěli jsme za každou cenu vyhrát, protože jsme teď měli špatné zápasy. Naším úkolem bylo hrát rychle a z toho pramenilo bohužel dost ztrát,“ popisuje Eliška Mircová.

Ta za elitní rozehrávačkou Američankou Chloe Wells dostává samozřejmě méně prostoru, hlavně v úvodu sezony, ale potvrdila svůj další růst. „Se začátkem jsem byla vesměs spokojená, ale potom jsem bohužel měla dvouměsíční pauzu, protože jsem měla problémy s kolenem. Po Vánocích jsem se vrátila do série nepovedených zápasů, takže jsem se trápila i já. Věřím, že dnešním zápasem jsem to zlomila jak já, tak i celý náš tým,“ říká.

Cíle ve zbytku sezony jsou jasné. „Mít co největší pohodu v týmu, udržet se na vítězné vlně, vyhrát Český pohár a vybojovat stříbrné medaile v lize,“ prozrazuje.

A ty osobní? „Být co nejvíce platným členem týmu, podávat pravidelně dobré výkony a tím největším je pro mě dostat se do finální nominace na letní světovou univerziádu v Neapoli,“ doplňuje Eliška Mircová.

Lvice musely tentokrát k domácímu utkání do Karlových Varů. „Pro mě osobně to je stejné jako cesta do Nymburka. Jelikož bydlím v Praze, tak mi cesta tam trvá skoro dvě hodiny. A do Varů jezdíme z Prahy taky tak dlouho, takže pro mě je to stejné. Myslím, že větší „problém“ to dělá holkám, co jsou z Nymburka a do haly to mají jen pár minut,“ poukazuje bývalá mládežnická reprezentantka. „Ze začátku se hlavně cizinky divily, že jezdí na domácí zápas tak dlouho. Ale všichni to bereme a vzhledem k tomu, že se nám tady daří, tak to nikomu nevadí,“ říká na závěr Eliška Mircová.