„Na Čechách v kategorii muži nad 90 kg, abych se kvalifikoval do stejné kategorie na MČR. Tak zní pravidla pro soutěže ve fitness a kulturistice. Kategorie masters je pouze na MČR a tady jsem závodil v kategorii 50 až 59 let,“ vypočítává Michal Kičák, 54letý borec z Hard Core Gymu Františkovy Lázně.

Na MČR v Lysé nad Labem v kategorii muži nad 90 kg bral druhé místo, stejně tak v kategorii master take. „V mužích mě porazil absolutní vítěz mistrovství Josef Květoň a v kategorii masters pozdější mistr Evropy Jan Tomášek. Myslím, že obě umístění jsou fajn,“ říká Michal Kičák. Nutno poznamenat, že mezi ním a vítězem kategorie muži nad 90 kg byl věkový rozdíl 29 let.

To ale nebyl jediný úspěch malého oddílu z Františkových Lázní (svaz kulturistiky registruje celkem 473 klubů). Antonín Téma po druhém místě na mistrovství Čech vyhrál na mistrovství České republiky kategorii muži do 90 kg. Jan Bláha v kategorii klasická kulturistika nad 180 cm obsadil na Čechách třetí místo, na šampionátu celé České republiky skončil na páté příčce.

Smolařem Hard Core Gymu se stal Tomáš Blahout. Po loňském prvenství v kategorii muži do 80 kg tentokrát nedovážil o jeden kilogram, navíc startoval ve váze do 90 kilogramů, kde se mu povedlo na mistrovství České republiky 7. místo.

Vlasta Kříž nastoupil v kategorii master klasická kulturistika a obsadil rovněž 7. místo. V kategorii muži nad 90 kg pak 8. místo.

Jarmil Valdman bral na českém šampionátu bronz v mužích nad 90 kg a na MČR ve stejné kategorii 4. místo.

Ervin Walisch obsadil 8. místo na mistrovství Čech v kategorii mužů nad 90 kg a na MČR pak ve stejné kategorii 7. místo. K tomu přidal 6. místo v kategorii master do 50 let.

Slušný výčet. „Myslím, že je to hezké na malou posilovnu Hard Core Gym z Františkových Lázní,“ poznamenal po dlouhém výčtu Michal Kičák.

Ten měl sezonu, jak sám říká, celkem „fajn“. „V září loňského roku po zahájení přípravy jsem si v lese utrhl levý biceps. Podstoupil jsem operaci a do 20. listopadu jsem měl ruku fixovanou. Nicméně se operace povedla napůl a přišel jsem o přední část svalů levého ramene,“ nechává nahlédnout do svého neuvěřitelného příběhu.

Takže shrnuto, na přípravu a rekonvalescenci zbývalo necelých pět měsíců. „V tomto sportu je to šibeniční termín,“ upozorňuje Kičák.

„Bylo to složité v tom, že jsem musel hodně 'zatáhnout' a moje stárnoucí tělo to nechtělo akceptovat, a tak jsem si v únoru poranil sval pravého stehna (utržený kus kvadricepsu) a následně pohmoždil první hrudní obratel,“ pokračuje kulturistický veterán.

A tak musel hledat cestu, jak nepříjemnosti v přípravě přeskočit.

Jenže přišla rána zase z jiné strany.

„Co mě úplně zaskočilo, byla obyčejná škytavka. Tu jsem dostal týden před MČR a škytal jsem čtyři dni a tři noci. Vypadalo to, že budu muset do nemocnice na uspání, a tedy definitivní konec nadějí na start,“ popisuje Michal Kičák.

Nakonec na škytavku vyzrál. „Pomohlo několik panáků vaječného likéru,“ směje se 54letý kulturista.

Prezentaci musel přizpůsobit tomu, aby zranění a chybějící rameno nekazily celkový dojem, a to se povedlo. „Nakonec dvě stříbra. Myslím, že to za to všechno stálo. Uvidím, co přinese čas a co bude s tímto sportem v budoucnu. V mém věku už jsem za čarou. Mám dvě vnoučata a počítám, že už se na pódia nevrátím. Je to sport, který je zcela bez podpory a financí, tedy vše, včetně reprezentace na mistrovství Evropy či světa, si platí závodníci, a to komplet včetně startovného,“ poukazuje na neutěšený stav.

Pobídky, aby šel reprezentovat, tak u něj zůstávají bez odezvy. „Těžko půjdu reprezentovat tento stát a tuto zem, když o to vlastně ani nestojí,“ říká bez obalu.

Škoda.

„Čeští nebo tehdy českoslovenští kulturisté za padesát let své činnosti patřili a patří mezi TOP v Evropě i světě. Jen těžko někdo spočítá, kolik máme mistrů Evropy a světa. Je to smutná část tohoto našeho snažení. Třeba se naši následovníci dočkají zájmu nejenom médií, která nás ignorují, ale také této země. Tož počkáme a uvidíme,“ říká na závěr Michal Kičák.