Podnikatelé a obce ze severu Plzeňska chtějí protkat tyto turisticky atraktivní části kraje stezkami pro koně. Už příští měsíc budou moci hipoturisté dojet z německých Drážďan až do Bílova na pomezí Plzně-severu a Rakovnicka. „Více než 150kilometrová páteřní hipotrasa má brzy pokračovat na Kralovicko, Plasko a Karlovarsko,“ řekl šéf mikroregionu Kralovicko a starosta Bílova Pavel Bulín.

Slavnostní otevření drážďanské trasymábýt 20. července. “Před měsícem jsme založili Sdružení hipoturistiky Plzeňského kraje, kde už jsou také členové z Tachovska a Domažlicka,“ dodal. Požádá o evropské i krajské granty na značení stezek, ohrad, odpočívadel a hlavně na budování rančů, tedy stanic, které musí být po 20 až 30 kilometrech. Sdružení čeká velkou poptávku zejména od ubytovatelů na plánované trase. Už v příštím roce bude stezka z Bílova pokračovat přes Štichovice a Pláně do Plas.

Chovatelé a obce chtějí také obnovit starou Očenáškovu stezku, což je pětikilometrový úsek z Loman do Plas. Odtud povedou dvě linie na Plzeň a na západ na Manětín na Mariánskolázeňsko. Na rozsáhlém konceptu spolupracujeme s Rakovnickem, dodal Bulín. Středočeši budují stezky několik let, dostali na ně peníze od kraje. “Cyklostezkami už je region nasycen. Perspektivní jsou koňské trasy. My to ještě moc neumíme, ale je dobře, že tomu dáme systém, řekl předseda mikroregionu Dolní Střela a starosta Plas Miloslav Hurt.

Podle něj je ještě v plánu hipotrasa podél Berounky pokračující na Karlovarsko. “Do této krajiny je problém přitáhnout cizince, ale díky hipostezkám se tu objevili Američané, Britové a Nizozemci,“ řekla Irena Eretová z Plání, která má 24 koní. Sever Plzeňska je uchvátil. Chovatelé koně pronajímají a jezdí jako průvodci. Z Plání do Manětína na zámek, do Nečtin a do Plas. Podle Bulína hlad po stezkách pro koně určitě.