Více než deset větších zemědělských firem v Plzeňském kraji připravuje stavby bioplynových stanic za desítky milionů korun. Čekají přitom na dotační schéma EU, které má být vyhlášené nejpozději v září a mělo by obsahovat také dotační titul na vybudování stanic vyrábějících energii a teplo z rostlin a kejdy. Řekl to expert na zemědělství a dotace Petr Jakobe z klatovské o.p.s. Úhlava. Farmáři očekávají, že podpora EU bude činit 40 procent nákladů. „Bez dotací do toho jít nemůžeme,“ řekl agronom Kralovické zemědělské Jaroslav Bulín.

Podle něj mluví o stanicích téměř všechny velké farmy, neboť jim zajistí dlouhodobé využití půdy i odbyt produkce. Podnik s 3000 hektary dokončuje projekt stanice za necelých 50 milionů Kč. Firma by v Kralovicích zpracovávala kukuřici a kejdu od 1500 kusů skotu a 10 tisíc prasat a výstelku od drůbeže. „Vsázka musí být homogenní a musí mít stejné složení, aby výkon neklesal,“ řekl agronom. Firma by prodávala finančně zvýhodněnou „zelenou elektřinu“ a odpadním teplem by vytápěla své budovy. „Elektřina má 15 let garantovanou cenu 3,02 koruny za kilowatthodinu, což je o pět haléřů více než loni,“ uvedl Bulín. Zařízení má mít výkon 500 kilowattů, na což farma potřebuje zhruba 200 hektarů kukuřice.

Podnik zvažuje zdvojnásobení výkonu. Právě do oblasti Plzeňska se podle Bulína stanice velmi dobře hodí. Projekty připravují i firmy z podhorského Domažlicka a Klatovska, kde kukuřice není mnoho. Například Meclovská zemědělská, Všezep z Všerub a Druhá Poběžovická; na Klatovsku je zvažují firmy v Soběšicích a Radešově.

„Stále není nic jasného, přesto začínáme projektovat,“ uvedl ekonom Agromachine ze Švihova u Klatov Josef Veselý. Krajský radní Jiří Kalista vidí energetické plodiny jako perspektivu pro zemědělce. „Už to nebude tolik o potravinách, těch je v Evropě přetlak, ale o údržbě krajiny a plodinách pro výrobu bionafty, bioetanolu, bioplynu a dřevin na spalování,“ řekl Kalista. Ze zemědělských firem je v regionu nejdále Žihelský statek dokončující stanici o výkonu 750 kW.