Jak ale zjistit, zda nebylo auto bourané? V minulém čísle jsme probrali doklady automobilu a možné nástrahy s nimi spojené, nyní se zaměříme na samotný vůz. Mnoho ojetin nabízených k prodeji je totiž v žalostném stavu. Jejich majitelé je mnohdy bez nutné údržby takříkajíc dojezdí s tím, že „to někdo koupí“. Právě taková auta je ovšem potřeba poznat a vyhnout se jim.

Kolik má auto najeto kilometrů?

Zda je počet najetých kilometrů na počítadle ujeté vzdálenosti reálný, prozradí opotřebování interiéru. Všímejte si, jak je ohmataný věnec volantu, hlavice řadicí páky (při 50 000 ujetých kilometrů je opotřebení téměř neznatelné) či jak jsou ošlapané pedály. Sedadla nesmí být prosezená. Jejich původní potah by měl bez prodření nebo prasknutí švu vydržet alespoň 150 000 kilometrů. Vyzkoušejte také veškerou elektrickou výbavu vozu, klimatizaci (často bývá nefunkční) i všechny zámky dveří.

Vyhněte se „bouračce“

Vyhlédnutý automobil si dobře prohlédněte. Jiný odstín laku na některém dílu sice značí jeho opravu, to ale ještě nemusí být problém. Vozy, kterým by se měl každý motorista vyhnout, jsou ty, co byly bourané a špatně nebo neodborně opravené. Samostatnou kapitolu představují automobily, u nichž došlo následkem nehody k pohnutí nosných částí karoserie. Těm se v každém případě vyhněte. Jak takto bourané auto odhalíte? Začněte tím, že otevřete a zavřete všechny dveře, včetně víka kufru. Vrzání, nedoléhání, obtížné zavírání, to vše může ukazovat na pokřivení karoserie a její špatnou opravu.

Moderní rovnací stolice dokáží doslova zázraky, ale ani na laserové stolici narovnaný automobil většinou není bez problémů. Dalším vodítkem mohou být špatně lícující díly karoserie. Všechny mezery totiž musí být stejně široké. Ideálním místem pro kontrolu jsou mezery mezi kapotou motoru a blatníky. Pokud nejsou po obou stranách kapoty stejné, znamená to pro vás jediné: Pozor! Ještě větším oříškem, než správně usadit kapotu na vůz po nehodě, je správně srovnat nové světlomety. Jejich pokřivení nebo rozdílné mezery například nad levým a pravým světlem opět hovoří jasně – tento automobil byl bouraný! Pozornost věnujte také šroubům, které drží jednotlivé díly karoserie. Je-li lak na nich poškozen, byla daná část odmontována, což velmi pravděpodobně svědčí o výměně či opravě.

Je airbag vůbec funkční? Je-li vůz vybaven airbagy, zkontrolujte nejprve jejich kryt. Všímejte si jeho usazení, i tentokrát musí být na všech stranách stejné mezery. Poté stiskněte střed krytu, ten musí být na zmáčknutí pevný. Měkký kryt znamená, že je prázdný – bez airbagu – který byl při nehodě vystřelen. Na krytu by neměl chybět ani nápis Airbag nebo Airbag – SRS. Při další prohlídce pootočte klíčkem v zámku zapalování do polohy jedna. Rozsvítí se kontrolky a budou postupně zhasínat. To platí i pro kontrolku airbagu, pokud zhasnou všechny najednou, byla kontrolka airbagu přepojena na jinou (oblíbený trik některých dovozců ojetin). Jde tedy o vůz po větší nehodě a rozhodně jej nelze doporučit.

Auto prohlížejte i zespodu. Po statické prohlídce na zemi by měla přijít prohlídka na zvedáku. Na podlaze vozu nesmí být žádné stopy po netovárním svařování. Svár (takzvaná housenka) napříč podvozkem značí, že byl vůz svařen ze dvou! Takových vozů jezdí překvapivě mnoho. Na zvedáku také opticky zkontrolujte případný únik oleje, manžety poloos (poškozená manžeta jde ruku v ruce s poškozením poloosy), ale i stav brzdových kotoučů a brzdového obložení. Snadno odhalíte korozi výfuku, ale funkčnost katalyzátoru dokáže spolehlivě rozpoznat jen přístroj na měření emisí.

Určitě se projeďte. Testovací jízda by měla být dostatečně dlouhá, motor musí neustále běžet alespoň 30 minut a rozhodně přitom nesmí začít vařit. Měl by naskočit napoprvé a běžet bez kolísání otáček. Samozřejmě bez neobvyklých zvuků. Bílý hustý kouř z výfuku značí pronikání vody do spalovacího prostoru, od takového vozu rychle pryč. Vinu nese buďto poškozené těsnění pod hlavou, nebo samotná hlava motoru. Modrý kouř je výsledkem velkého opotřebení motoru, který spotřebovává olej, černý zase prozrazuje, že si agregát bere více paliva než dokáže spálit. Ve všech případech je lepší najít jiný vůz.

Při jízdě otestujte tlumiče i zavěšení náprav, a to tak, že vůz potrápíte na nerovném povrchu. Cvakání či dokonce rány od podvozku signalizují problém. Je-li automobil vybaven automatickou převodovkou, musí řadit rychle a bez škubání. Olej z převodovky nesmí být po jízdě cítit spáleninou (stačí opatrně přičichnout k jeho měrce). Brzdy prověřte prudkým brzděním (mají-li ABS, musí začít pracovat bez zpoždění), rány při dupnutí na pedál ukazují na vůli v nápravě.

Auto bez ABS musí brzdit rovně, na rovném povrchu nesmí tahat za volant. Zkuste také lehké brzdění tak, aby obložení jen kopírovalo brzdové kotouče. Pulzuje-li pedál, jsou zkroucené. Pokud slyšíte od kol hučení, jde pravděpodobně o dosluhující ložisko. Špatné poloosy se poznají jízdou v kruhu s koly v plném rejdu, cvakání znamená, že je poloosa zralá na výměnu. Nejprve kružte s automobilem na jednu a pak na druhou stranu, ať vyzkoušíte obě.

Zaplaťte si odborného poradce. Pokud si nejste jisti svými schopnostmi rozpoznat nástrahy ojetého vozu, požádejte o pomoc odborníka. Službu „mechanika v terénu“ nabízí mnoho autoservisů, za hodinu práce technika přitom dáte většinou okolo 500 korun, díky jeho radám však pravděpodobně ušetříte podstatně víc.