Vozíčkáři toužící zhlédnout historické památky na západě Čech mají stále výběr dost úzký. Jedinou plně bezbariérovou památkou v Plzeňském kraji je zámek Kozel u Plzně. Po vynesení do patra se vozíčkáři dostanou na zámek v Horšovském Týně a po překonání několika schodů do tří čtvrtin kláštera v Kladrubech. Bezbariérový přístup do obou pater budovy konventu připravují Plasy. Peníze na speciální výtah poskytla Evropská unie. Jiné státní památky v kraji na vozíčkáře podle průzkumu ČTKpřipraveny nejsou. V Plzeňském kraji nyní vzniká projekt, který mapuje památkové objekty a další turistické cíle a hodnotí jejich přístupnost. Připravuje ho krajský úřad ve spolupráci se zdravotně postiženými. „Řekne nám, zda vůbec existuje řešení, jak objekty vozíčkářům otevřít,“ uvedl krajský radní Pavel Karpíšek.
Na handicapované se myslí jen při budování nových objektů nebo zásadních stavebních úpravách. Požadavkům postižených vyhovuje například nedávno dokončené parkoviště u Mariánské Týnice. Podle Davida Růžičky z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu záleží na dispozicích každého objektu. „Hůře přístupné jsou hrady, s takovým záměrem se kdysi i stavěly. S úzkými točenými schodišti nelze nic dělat. Problematické jsou Rabí, Švihov, Velhartice,“ uvedl. Speciální autobus s plošinou na výlety po turistických cílech zajišťuje invalidům ČSAD autobusy Plzeň. Jednotlivé organizace tělesně postižených si ho objednávají nejméně jednou týdně. Speciální autobus jezdí hlavně na Kozel. Ten je uváděn i v on-line seznamu vybraných památek přístupných pro osoby se sníženou pohyblivostí.
Také v Karlovarském kraji jsou památky často pro vozíčkáře jen omezeně přístupné. Zejména u středověkých hradů a zámků bývá velký problém změnit dispozici tak, aby se v prostorách mohli pohybovat i lidé na vozíku. Výjimkou je zámek Kynžvart na Chebsku, který je jednou z mála památek, kde mají vozíčkáři zcela stejné podmínky jako běžní návštěvníci včetně vyhrazeného parkoviště, bezbariérového přístupu, výtahů i přizpůsobených zvláštních toalet. „Všechny naše expozice jsou plně přístupné pro vozíčkáře.
Máme tu pro ně kompletní zázemí,“ potvrdil správce zámku Miloš Říha. Na Kynžvart si jako na ukázkovou památku vzpomenou jako první i sami handicapovaní. „Tam je to výborné,“ konstatoval vozíčkář Tomáš Harant z Chebu. Návštěva ostatních památek v kraji je podle něj většinou problematická. „Například na Chebský hrad se dostanu jen na nádvoří a podobné je to i jinde,“ řekl Harant. Nejnavštěvovanější památku Karlovarského kraje, hrad Loket, si vozíčkáři prohlédnout mohou, ale jen z menší části, a i tak budou potřebovat pomoc.
Osm set let starý hrad je umístěn na vyvýšeném místě, cesty jsou dlážděny kameny a chodby uvnitř památky jsou úzké s častými výškovými stupni. Přesto sem vozíčkáři jezdí. „Místo po schodech je možné se k bráně dostat po cestě podél hradu. Dojet se dá až na nádvoří a do přízemní expozice. Vozíčkáři, kteří si chtějí prohlédnout i expozice v podlažích, mají s sebou někdy pomoc, která je přes schody vynese,“ řekla pokladní. Podobně je tomu i na zámku a hradu Bečov.
„O vozíčkáře velmi stojíme a snažíme se jim vyjít vstříc, ale je to komplikované. Bez problémů se u nás dostanou na první nádvoří nebo do zahrad. Po domluvě je možné si objednat i prohlídku speciálně pro vozíčkáře,“ řekl kastelán zámku Tomáš Wizovský. Zatím zde ale pro ně chybí speciální toalety.