Rozpad kyčelního kloubu, uvěznění na invalidní vozík, nošení dlahy a čtyři roky rehabilitací – tak se dá ve zkratce popsat životní etapa Lukáše, který si v tu dobu přál jediné – chodit, běhat a zase si jen tak poskočit. Nejen pro něj, ale i pro rodinu to byla velká rána, jelikož se v Lukášovi viděli. Doufali, že z něj jednou bude úspěšný tenista nebo třeba hokejista.
„Doktoři po léčbě doporučovali šetrnější režim a sport nebyl úplně tou správnou volbou. Naštěstí tu byl golf a ten mi dal nový směr,“ vzpomíná Lukáš.
Nový směr s radostí
Jak sám říká, tak v životě jsou určité situace, které vypadají jako naprostá tragédie. Díky podpoře rodiny to tak ale nevnímal. „Ale občas jsem si všiml smutných očí rodičů, kteří si lámali hlavu, co dál. Nakonec vždy dokázali vytvořit kolem mě snový svět plný radosti,“ říká pokorně. A tak začalo jedno velké dobrodružství.

Golf je spjatý s řadou pravidel a etických zvyklostí. Lukáš začínal s golfem v době, kdy byl tento sport v České republice ještě v plenkách. Na svou první vzpomínku však nezapomene a rád se o ni i podělí. Přišel tehdy na krásně zelený posekaný trávník, sluneční paprsky doplňoval slabý vánek a šum v listech stromů, jenž lemovaly golfové jamky. A v tu chvíli začíná první zkušenost.
„Vidím ležet bílý míček, který zvednu a podávám ho s úsměvem pánovi, kterému patřil a očekávám pochvalu, poděkování za dobrý skutek. Namísto toho slyším: „Co to děláš? To se nesmí! Vrať to zpět na původní místo!“ I takové mohou být začátky pro neznalce.
Lukáše čekaly hodiny a hodiny tréninku, musel si zvyknout na určitý druh samoty, protože právě golf je individuálním sportem. „Abych to uvedl na pravou míru: trénujete a hrajete s lidmi, ale často nejtěžší soupeř jste sami sobě. Myšlenky, pochybnosti, nedůvěra v sama sebe, to jsou opravdoví soupeři, které musíte porazit,“ vysvětluje.
Na největší trofej čeká
Golfu se Lukáš věnuje už 29 let. Patří mezi golfovou špičku, a kdyby mu někdo před téměř třemi desetiletími řekl, že z něj bude úspěšný golfista a jeho jméno se zařadí mezi zvučná golfová jména, asi by nevěřil.
Dnes je z Lukáše Tintěry nejen hráč, trenér od dětí až po dospělé, ale hlavně generální sekretář PGA of Czech Republic (organizace zaštiťující profesionální golfisty a trenéry golfu). Je také člen představenstva v PGA of Czech Republic v pozici ředitele STK a hospodáře.

Získal už celou řadu trofejí a ocenění. Sám prý ani neví, která je ta nejdůležitější. Je držitelem cen Objev roku, Kadet roku, dorostenecký mistr ČR, mistr ČR, získal také cenu v anketě Golfista roku. Lukáš ani tak nelenil. Je vítězem profesionálních turnajů, hráčem na Challenge Tour, DP World Tour. U tohoto výčtu se začíná smát a mezi zuby procedí: „Na tu nejdůležitější trofej teprve čekám.“
Jeho největšími fanoušky jsou rodiče. Každý neúspěch nebo úspěch prožívají dvakrát. „Oni obětovali hodně času, financí a úsilí, abych něčeho dosáhl a za to jim moc děkuji,“ dodal Lukáš, který se za deset let vidí stále na golfovém hřišti.