Obě jeho babičky byly vynikající kuchařky. Jedna se zaměřovala spíše na českou a druhá na slovenskou kuchyni. Oběma se takřka od plenek motal v kuchyni pod nohama, až pochopily, že když ho nechají pomáhat, nebude tolik překážet. A v kuchyni Marek Majdak zůstal až dodnes.

„Maminka mi tehdy dala volnou ruku při volbě, kam po základce dál. Povedlo se mi úspěšně absolvovat zkoušky do Grandhotelu Pupp,“ vzpomíná Marek. Tehdy bylo tohle místo plné mistrů v oboru a Marek zjistil, že se od nich může velmi mnoho naučit. Během let měl tu čest a potkal spoustu odborníků. Od každého si odnesl něco.

Za 32 let v Jičíně vyzkoušel řadu zaměstnání a podnikání. "Když jste někde noví, musíte se otáčet a přizpůsobit se," říká Oleg. Kavárnou na náměstí si splnil sen.
Ukrajinec Oleg otevřel v Jičíně kavárnu. Češi jsou vůči cizincům opatrní, říká

„Byl jsem takový cestovatel. Od každého, koho jsem potkal, jsem si něco vzal. Ať už to bylo dobré, či špatné. A uvědomil jsem si, že třeba takhle to fakt nikdy dělat nechci a nebudu,“ popisuje Marek.

Dnes majitel jedné z nejlepších restaurací v lázeňském městě prošel celou řadou kuchařských kurzů. „Kurzů bylo plno. Italská, francouzská, indická, rakouská, německá, čínská, japonská kuchyně. Většinou to byly zajímavé věci, ale já měl štěstí na lidi, se kterými jsem pracoval.

Vnitřní prostory restaurace.Vnitřní prostory restaurace.Zdroj: se svolením M. Majdaka

Vždy jsem se od nich mohl něco naučit, a to bylo prospěšnější než nějaký kurz,“ říká majitel restaurace U Kostela. Jak už to bývá, každého baví něco jiného. Marek si nejvíce užívá práci s masem a omáčkami. Co se týká pečení sladkého, tam je to jinak. „Peču většinou jen v sebeobraně,“ vysvětluje se smíchem.

Spousta zákazníků se do restaurací vrací nejen kvůli dobrému a poctivému jídlu, ale třeba i kvůli personálu. U Kostela každého zákazníka přivítá příjemná obsluha a rodinná atmosféra. Pro ty nejmenší je venku prolézačka, houpačka, skluzavka a pískoviště. Okolí restaurace lemuje celá řada živých plotů. „Máme i dětské menu s omalovánkami,“ doplňuje Marek.

Restaurace Ondráš ve Sviadnově
Nejen maďarská kuchyně. Restaurace Ondráš láká na zámecký styl i dobré pivo

Jak sám říká, nic neflákají a dělají vše co možná nejlépe. „Vždy každému říkám, nikdy nikomu nedej nic, co bys sám nestrčil do úst.“

Marek je nejen šéfem, ale i kuchařem. Každé ráno si většinu surovin nakupuje sám. „Je hodně důležité, aby člověk věděl, z čeho vaří.“ Žádné glutamáty nebo bujón hosté v jeho restauraci nedostanou.

Zdražování je dnes téma číslo jedna. „Ještě nedávno byl surovinový náklad na jedno jídlo okolo 30 procent, dnes je skoro 40 procent, a to i po zdražení. Cenově musíme jít do velkého kompromisu, tak abychom neodradili zákazníka a nás to uživilo. Ale to je pro všechny stejné,“ konstatuje Marek Majdak.

Nejen kvůli personálu, ale především za jídlem se sem vrací spousta návštěvníků.Nejen kvůli personálu, ale především za jídlem se sem vrací spousta návštěvníkůZdroj: se svolením M. Majdaka

Moto restaurace je jasné: „Když chceš brát, musíš i něco dát.“ Každý rok se podnik snaží pomáhat i seniorům.

Hromada dárků těm, co už nikoho nemají

„Před Vánocemi máme v restauraci stromeček, pod který lidé nosí dárečky pro domov důchodců ve Staré Roli. Dárky pak předáváme společně s dobrovolnickým centrem Instand. Loni se nám jich sešlo tolik, že se pak společně s agenturou Ladara rozvážely starým lidem, kteří už nikoho nemají,“ popisuje Marek.

Vystudovaná strojařka peče lowcarb dobroty
Opustila strojařinu. Teď peče dobroty bez lepku a s nízkým obsahem cukru

Každé jaro také uklízí s Dobrovolnými hasiči ze Staré Role okolí. S nimi a karlovarským Nádechem letos uspořádali materiální sbírku na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. V restauraci má Marek výhradně lidi, na které se může stoprocentně spolehnout. Zažil i to, že musel někoho vyhodit kvůli přístupu, lajdáctví a podobně.

O plac se v restauraci stará Markova partnerka Klára, která je i jeho pravou rukou. I přesto, že to vypadá časově hodně náročně, najde si čas také na zábavu.