V čem je román, který jste napsala ve svých devatenácti letech, tak nadčasový, že mohl v průběhu let vyjít hned třikrát?
Protože je o svobodě, vnitřní síle, bezpodmínečné lásce… Lásce jedné dívky ke druhé.

Jak moc jste teď jiná než v době, kdy jste knihu psala?
Asi jako každý člověk. Vyvíjíme se, měníme, sbíráme zkušenosti, zažíváme prohry a pády, ale i malá vítězství. Já jsem zestárla o čtyřicet let, prožila úžasný život, mám tři děti, ale uvnitř jsem se zásadně nezměnila.

Musí to být ale zvláštní vydat něco, co byste teď už asi nenapsala?
Napsala bych to, ale jinak. V devatenácti jsem nevěděla, co všechno mám před sebou, teď už to vím. Žila jsem v totalitě, dnes žiju v jiné zemi. Byla tehdy jiná doba než dnes.

Lucie Vondráčková
Lucie Vondráčková je v poslední době samá změna, daří se jí v práci i v soukromí

Hodně jste po sobě tenkrát přepisovala?
Vůbec. Tohle psaní jsem tvořila způsobem tzv. automatického textu, kdy píšete spontánně a absolutně svobodně, co vás napadne.

Teď byste v textu upravovala? Nebo jste zpětně vlastně překvapená, jak jste to tehdy napsala?
Pochopitelně se nad některými pasážemi usmívám a snažím se být shovívavá, ale jsou tam na druhou stranu úžasné momenty, které mají sílu autenticity.

Kniha je hodně otevřená a upřímná, jako vy. Byla jste taková už tehdy?
Byla jsem taková vždycky. Ale ne vždy se mi to vyplatilo. Kvůli své profesi jsem se postupně změnila a dávám si dnes pozor, co řeknu nebo napíšu, koho k sobě pustím.

Umělci by měli bavit. Když pak ale změní image, překvapivě to lidé řeší a soudí. Překvapilo mě to v souvislosti s vaším novým účesem. Divila jste se i vy, že má někdo potřebu nevhodně vás komentovat?
Tu potřebu mají lidé od vzniku sociálních sítí neustále. Každý může veřejně a beztrestně napsat, co chce. Já to neřeším, to bych se zbláznila. A ztrácela čas. Pro mě jsou cenné názory několika lidí, kterých si vážím, ostatních nejsou důležité.

Kdy jste vůbec měla naposledy ofinu? Zdá se, že je to návrat ke kořenům. Ofinu jste měla jako dívka…
Už nevím… Účesy měním celý život. Mám ráda změnu, nejsem konzerva.

Taky jste měla prstýnkovou trvalou, takže to všechno ještě může přijít.
Jasně, přijít může cokoli, nálada i móda se mění neustále.

Jitce Asterové odrostly děti a přiznává, že na sebe má víc času. Baví ji, hrát si s oblečením, což oceňují především ženy.
Jitka Asterová: Vrásky mi nevadí. Otáčí se za mnou ženy a mladí mě chválí

Hodně se v médiích přetřásala vaše fotka, kterou máte na svém instagramu. Jste na ní vyfocená v punčocháčích, odvážně a ve stylu Madonny. Prozradíte její pozadí?
To jsme si s mou nejlepší kamarádkou Lucií udělaly náš večer, vypily pár lahví vína, prokecaly noc a jedno z probíraných témat byla i Madonna. Lucie mě ujistila, že zpívám líp než ona a že i ten zadek mám hezčí. Tak jsme to chtěly porovnat.

Fotka je u vás stále k nahlédnutí, tak to mohou porovnat i čtenáři. Před nedávnem proběhlo médii, že jste momentálně bez partnera. Přiznala jste to novinářům sama?
Pokud se mě někdo zeptá, nemám problém odpovědět. Akorát tady se zeptali půl roku po…

Proč vlastně lidi zajímá, zda se s někým vídáte, nebo ne?
Ale to je přece jasný a stojí na tom bulvár, obrázkové hnoje, lživé časáky a všechny ty internetové zpravodaje ze společnosti, kde se píše o nás bez nás, vytrhávají se věty z kontextu jiných rozhovorů, kde se neomaleně vymýšlí a lže. Protože někteří lidé nejsou schopni žít své životy, tak žijou životy druhých. Ale radost, štěstí a úspěchy druhých je vlastně nezajímají. Chtějí si číst o rozchodech, rozvodech, nemocech, trápeních a tragédiích.

Jak Hana Zagorová, tak i Karel Gott si v průběhu let „vykoledovali“ přezdívky.
KVÍZ: Přezdívky slavných. Jak se říkalo Karlu Gottovi či Haně Zagorové?

Dlouho jsem vás nikde neviděla s vaším synem Theodorem. Jak se mu daří?
Je to osobnost, krásnej kluk, za půl roku mu bude čtrnáct. Skvěle si rozumíme. Moje popularita je mu ukradená. Má mě rád jako mámu, přítele, parťáka.

Kromě knížky chystáte také desku. Kdy vyjde?
Poprvé v životě natáčím muzikálové album. Oslovil mě náš největší muzikálový odborník, libretista a vynikající textař, můj kamarád Michael Prostějovský. Jsem mu za to vděčná, protože i přes má osmadvacetiletá divadelní angažmá a desítky rolí mi takovou nabídku ještě nikdo nedal. Album vyjde už tento měsíc a moc se na ně těším.