První veřejné představení se původně mělo konat už začátkem března, protože ale hlavní představitelka ženské role Jana Paulová onemocněla koronavirem, posunulo se o čtrnáct dní. Díky tomu na něj dorazil i David Suchařípa, který v Divadle Kalich také hraje, a to hned v pěti hrách a jednom muzikálu. Story se svěřil, že v původním termínu by to kvůli pracovním povinnostem pravděpodobně nestihl, což by byla škoda, protože se mu představení moc líbilo.

Jaké jsou vaše první dojmy?
Bylo to krásné. Bezvadné herecké výkony, byl jsem až dojatý, což bývám v divadle málokdy. Jsem docela kritický divák, ale tady jsem byl velmi spokojený a myslím si, že to má obrovskou budoucnost. Oba kolegové jsou absolutně skvělí, text vynikající, bezvadná režie. Nebyla to úplně komedie k popukání, ale tím víc mě to bavilo, že humor může přijít v nečekanou chvíli. Autor toho textu je dobrej, není to první věc, která se od něj v Kalichu hraje, ještě je tu jedna a mně se líbí, že má bezvadné myšlení. Líbilo se mi i to, že celý tvůrčí tým, který to dělal, moc dobře jeho myšlenku pochopil a přenesl ji na jeviště tak, že jsem byl velmi spokojený.

Režisér Petr Zelenka
Režisér Petr Zelenka: Britský bulvár mne fascinuje

S Janou také v jedné hře hrajete, už jste se na ni byl někdy podívat?
Poprvé to určitě nebylo. Když mám čas, chodím na premiéry rád. Tady se nám to povedlo i díky tomu, že premiéra byla odložená, jinak bych asi hrál někde jinde. Účinkuju ještě v dalších divadlech a také teď děláme s Ivou Hüttnerovou a Míšou Dolinovou komedii Domácí štěstí hned.

Dorazil i Pavel Zedníček. Je to náhoda, nebo jste se domlouvali?
Nedomlouvali, ale věděli jsme, že se hraje, a když máme čas, vždycky rádi přijdeme.

Když sedíte v hledišti, poznáte, když se někdo z vašich kolegů přeřekne nebo udělá nějakou chybu?
Já to nesleduju. Mě to nezajímá, jestli se někdo přeřekne nebo udělá chybu. Snažím se na to dívat jako běžný divák a beru to jako příběh – tak, jak to na jevišti je. Říkám si, že to tak asi má být, a je to pro mě zážitek.