Místní jí neřeknou jinak než Sopka, její vrchol se tyčí do výšky 579 metrů. Hora je sopečného původu a vznikla v třetihorách v době činnosti sopek na Doupově. V té době došlo k výrazné poruše zemské kůry nazývané jako chodovský zlom a vznikl tam samostatný sopouch, který pak vytvořil dnešní horu. Svým tvarem a složením, kterým je vzácný olivinický nefelinit, se hora výrazně odlišuje od okolního terénu, a proto je nazývána Sukem. Dříve geologové přisuzovali sopce nemalý význam pro vznik karlovarských pramenů. Geologickou stavbou Suku se roku 1820 zabýval i Johann Wolfgang von Goethe.