Chemikem doma aneb Vyrobte si škrob

„Škrob je důležitým zdrojem energie nejen pro rostliny, ale i pro nás. Vyskytuje se totiž v mnoha potravinách rostlinného původu – třeba v bramborách, obilninách a luštěninách. Z pohledu chemika jsou škrob vlastně dlouhé řetízky, složené z mnoha molekul cukru glukózy. V lidském trávicím ústrojí se řetízky postupně „rozstříhají“ až na glukózu, ze které pak buňky našeho těla získávají energii potřebnou pro své fungování,“ říká auto pokusu – expert z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jan Kolář, který své experimenty určené dětem prezentoval na webu avcr.cz.

Barvení cévních svazků aneb Kudy tečou živiny

Připomenul, že nejvíc škrobu bývá v semenech a různých zásobních orgánech rostlin. Klíčící semena nebo stonky rašící na jaře z hlíz či oddenků totiž potřebují spoustu energie (a stavebních látek) pro svůj rychlý růst.

Určitě už jste viděli v obchodech prodávat čistý škrob, třeba bramborový nebo kukuřičný. Zkuste si ho teď vyrobit doma!

Co budete potřebovat:

• 3 středně velké syrové brambory
• struhadlo, případně mixér
• mísu o objemu alespoň 1 litr
• zavařovací sklenici o objemu asi 0,7 litru se šroubovacím víčkem
  (například od okurek)
• látkový kapesník nebo podobnou hustě tkanou látku
• lžíci
• mělký talíř

Rostliny jsou matematici. Tady je důkaz

Postup:

1. Brambory oškrábejte a buď je nastrouhejte, nebo rozmixujte do mísy. Pro strouhání použijte co nejjemnější struhadlo. Před mixováním brambory nejdřív nahrubo nastrouhejte (nebo nakrájejte na malé kousky) a pak je mixérem zpracujte na jemnou tekutou směs.

2. K nastrouhaným či rozmixovaným bramborám přidejte asi polovinu jejich objemu studené vody a dobře zamíchejte. V horké vodě se škrobová zrna mohou postupně rozpouštět, proto v celém pokusu používejte jen studenou vodu!

3. Bramborovou směs propasírujte přes látkový kapesník do zavařovací sklenice. Tu pak doplňte vodou zhruba 2–3 cm pod horní okraj, zašroubujte ji víčkem a obsah důkladně protřepejte (stačí sklenici několikrát obrátit dnem vzhůru a zpět).

4. Sklenici nechte stát, dokud se na dně nevytvoří soudržná vrstva bílé usazeniny – škrobu. To může trvat zhruba jednu až dvě hodiny.

5. Pomalu slijte tekutinu ze sklenice do odpadu. Dejte pozor, abyste s tekutinou nevylili také část škrobu. Sklenici s usazeným škrobem naplňte čistou vodou, zavřete víčkem a silně protřepejte, aby se usazenina zcela rozptýlila ve vodě. Nechte škrob další 1–2 hodiny usadit.

6. Znovu slijte tekutinu ze sklenice. Vlhký škrob ze dna vyškrábejte lžící a naneste ho v tenké vrstvě na mělký talíř, aby vyschnul.

7. Po vyschnutí získáte tuhou bílou hmotu. Rozemněte ji mezi prsty – a máte sypký bramborový škrob.

Medvědožravé ovoce aneb Co umí obyčejná šťáva

Výsledky:

Sledujte, jak rychle se ve sklenici usazuje škrob. Můžete třeba sklenici kontrolovat každých 15 minut a dělat si na ní fixou čárky, do jaké výšky sahá vrstva škrobu. Jakou barvu má tekutina nad škrobem při usazování propasírované směsi (bod 4 postupu) a při druhém usazování (bod 5 postupu)?

Svoje pozorování si zapište.

Vysvětlení:

Škrobová zrna jsou uložená uvnitř rostlinných buněk. Buňky proto musíme nejdřív rozbít (strouháním nebo mixováním), aby se zrna uvolnila. Propasírováním nastrouhané směsi přes kapesník se zbavíme pevných zbytků z brambor. Ty zůstanou v kapesníku, zatímco škrobová zrna jsou malá a přes látku snadno projdou.

Zrna škrobu mají vyšší hustotu (jsou „těžší“) než voda s rozpuštěným buněčným obsahem, proto klesají ke dnu sklenice.

Tekutina nad usazujícím se škrobem postupně hnědne, jak některé chemické látky z brambor reagují se vzdušným kyslíkem. Proto je dobré hnědou tekutinu po úplném usazení škrobu slít, nahradit čistou vodou a nechat škrob usadit ještě jednou. Pak bude krásně bílý.