"Vzhledem k tomu, že písek utěsňující komoru je starý 40 tisíc let, a komora je proto ještě starší, museli to být neandertálci," sdělil odbornému titulu Live Science Clive Finlayson, ředitel gibraltarského Národního muzea.

Možná se najdou hroby

Tito pravěcí lidé obývali Eurasii zhruba před 200 tisíci až 40 tisíci lety a podle Finlaysona je pravděpodobné, že využívali také gibraltarskou jeskyni.

Moderní lidé druhu Homo sapiens se s denisovany zřejmě nejen setkali, ale stačili se s nimi i zkřížit.
Odkaz tajemných denisovanů: jedni dnešní lidé se jim podobají více nežli ostatní

Finlaysonův tým objevil dutou výduť s visícími krápníky minulý měsíc při jeskynním průzkumu. Poté, co ji průzkumníci prolezli, jistili, že je dlouhá třináct metrů a ukrývá pozůstatky rysů, hyen, supů bělohlavých a také velkých mořských šneků, které tam zřejmě nanosili neandertálci. Informuje o tom Science Alert.

Otázka je, co vše mohou paleontologové najít, až v jeskynní komoře zahájí vykopávky. Podle Finlaysona je mimo jiné možné to, že objeví neandertálské hroby. Neandertálci totiž sdíleli s Homo sapiens kulturní praktiku pohřbívání nespálených těl zesnulých lidí do země.

Neandertáolci v jeskyni určitě byli

Zřemě úmyslně zamaskovaná komora není první stopa po neandertálcích, kterou vědci v gibraltarské jeskyni objevili. "Nedaleko komory jsme již před čtyřmi lety našli mléčný zub čtyřletého nenadertálského dítěte," připomněl Finlayson. Tento zub se podle něj nacházel vedle hyenních ostatků, což vědce vedlo k podezření, že to byly právě hyeny, kdo dítě přivlekl (pravděpodobně již mrtvé) do jeskyně.

Kromě tohoto nálezu však paleontologové objevili ve zdejším jeskynním labyrintu, nazývaném Gorhamův jeskynní komplex, ještě celou řadu dalších důkazů o neandertálské přítomnosti, včetně řezby, která by mohla být jejich ranou uměleckou tvorbou.

Rekonstrukce neandertálského lovce
Neandertálci nám byli podobní více, než se myslelo. Jejich krev vědce překvapila

Dosavadní indicie navíc naznačují, že tito nejbližší vyhynulí příbuzní moderního člověka jeskyni hojně využívali: například, že v ní zabíjeli tuleně, že tady škubali dravčí peří, jímž se později zdobili, a že v ní používali různé nástroje.

Paleontologové proto spekulují o tom, že tento jeskynní systém mohl být jedním z posledních míst, kde neandertálci žili krátce před svým vyhynutím před 40 tisíci lety.