Kliknutím zvětšíteO objevu vědci referovali v odborném časopisu Nature Astronomy. „Vůbec poprvé získali astronomové důkaz o vodní páře v atmosféře měsíce Ganymedes. Tato vodní pára vzniká, když led z povrchu měsíce sublimuje, tedy se mění z pevné látky na plyn," uvádí zástupci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v tiskovém prohlášení.
Až dosud byla přítomnost vodní páry v atmosféře měsíce pouhou domněnkou. Již na základě dřívějšího výzkumu však měli vědci nepřímé důkazy, že by se na Ganymedu mohlo nacházet více vody, než je ve všech oceánech na Zemi. „Na tomto měsíci jsou ale tak nízké teploty, že je voda na povrchu zamrzlá a tedy ve formě pevné látky. Až 160 kilometrů pod touto silnou krustou by se mohl nacházet oceán. Tím pádem bylo jasné, že z této masy tekuté vody nebude pocházet žádná pára,“ zmiňují zástupci NASA.
Přesto vědcům v atmosféře Ganymedu něco dlouhodobě nesedělo. „V roce 1998 spektrograf Hubbleova teleskopu pořídil první ultrafialové snímky měsíce. Na těchto snímcích byly zřetelné takzvané aurorální pásy, tedy pásy nabitého plynu. Zároveň data poskytla důkaz, že Ganymedes má slabé magnetické pole. Pásy byly vysvětleny přítomností molekulárního kyslíku (O2) a vyššími koncentracemi atomického kyslíku (O)," připomíná NASA v tiskové zprávě.
Ani toto vysvětlení ale pro vědce nebylo dostatečné. V roce 2018 proto celou věc dlouhodobě zkoumal tým odborníků vedený švédským vědcem Lorenzem Rothem z Královského technologického institutu ve Stockholmu.
Kromě dat z Hubbleova teleskopu využili odborníci i informace poskytnuté dalším vesmírným dalekohledem mezi lety 1998 a 2010. „K jejich překvapení a v rozporu s původními interpretacemi dat z roku 1998 zjistili, že v atmosféře Ganymedu je atomický kyslík jen stěží. To znamenalo, že pro aurorální pásy viditelné na původních snímcích muselo existovat jiné vysvětlení,“ uvádí NASA.
Proměnlivá teplota
A byl to právě Rothův tým, který jeho pátrání dovedlo až k objevu vodní páry. „Teploty na povrchu měsíce Ganymedes se během dne výrazně mění. Kolem poledne v rovníkové oblasti mohou být dostatečně vysoké na to, aby led začal sublimovat a uvolnil do atmosféry malé množství molekul vody. Ultrafialové snímky navíc přímo korelují s místy, kde se podle předchozích předpokladů nachází vodní plochy," shrnuje NASA.
Nález potvrzuje dosavadní teorie o přítomnosti vody na měsíci. „Dosud byl pozorován pouze molekulární kyslík. Ten vzniká, když nabité částice naruší povrch ledu. Vodní pára, kterou jsme nyní zachytili, pochází ze sublimace ledu způsobené tepelným únikem vodní páry z ohřátých ledových oblastí," uvedl Roth.
Měsíc Ganymedes aktuálně zkoumá mise NASA Juno. Výsledky Rothova týmu ale definitivně potvrdí až nadcházející mise Evropské vesmírné agentury (ESA) nazvaná JUICE. Začít má v roce 2022 a přistání přístrojů na Jupiteru je plánováno na rok 2029. „Následně mise JUICE potrvá minimálně tři roky, během kterých bude podrobně pozorovat Jupiter a tři jeho největší měsíce, a to se zvláštním důrazem na Ganymedes," uzavírá NASA.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
