Kliknutím zvětšítePokud jde o inteligenci, vědci dlouhodobě tvrdili, že racci jsou někde na úrovni holubů. Tedy že patří mezi ptáky, kteří chytrostí a schopností učit se právě moc neoplývají. Nebo jinak řečeno - jsou přesně na opačném konci spektra než papoušci a krkavci, kteří jsou považováni za nejinteligentnější ptáky vůbec. Nová vědecká studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v odborném žurnálu Royal Society Open Science, ovšem tuto zaužívanou teorii vyvrací.
Jako králové inteligence
Podle jejích autorů jsou totiž minimálně některé druhy racků mnohem chytřejší a schopnější, než se dosud myslelo. „Studie racků delawarských (Larus delawarensis) přináší první důkaz, že tito vodní ptáci dokáží úspěšně řešit stejné druhy hádanek, jako ptáci, které jsme až dosud korunovali za krále ptačí inteligence," shrnuje server Science Alert.
Studie se zakládá na výsledcích experimentu, který se už dříve využíval k zjišťování inteligence u jiných ptačích druhů. „Vědci testu podrobili čtyři různé chovné kolonie divokých racků, které se nacházejí v kanadské oblasti Newfoundland. Mezi ptáky našli množství jedinců, kteří experiment známý jako test tahem za provázek, zvládli. Úspěšné vyřešení této hádanky ptáky či savci obvykle pro vědce znamená, že zkoumaný druh zvířete zřejmě umí logicky řešit problémy," uvádí web Science Alert.
Pokud mají autoři nové studie pravdu, a racčí inteligence nebude zase až tak nízká, jde o velmi dobrou zprávu. Přirozené prostředí, v němž racci žijí, se totiž zřejmě bude v příštích letech kvůli globálnímu oteplování a lidské činnosti proměňovat. A je tak důležité vědět, zda jsou ptáci schopni se novým podmínkám přizpůsobit.
„To, že nějaký druh zvládne zmíněný test, také světu tlumočí něco o tom, jak se dané zvíře dokáže přizpůsobovat, učit se, přicházet s inovacemi, třeba ve způsobu lovu. Lidská činnost na pobřežích zřejmě do budoucna vodním ptákům ztíží přístup k potravě. Jak se ptáci s touto nepřízní osudu dokáží poprat, v mnohém zřejmě ukáže, zda budou schopni do budoucna přežít," upozorňuje web Science Alert.
Dostaň se k párku
Test, kterému vědci podrobili kanadské racky, vypadal jednoduše. Uvnitř průhledné krabice byla položena Petriho miska s kouskem párku. Krabice měla pouze jediný malý otvor a Petriho miska byla uvázaná na provázku, který čouhal ven. Pokud se pták chtěl dostat k potravě, musel zatáhnout za provázek, a pomocí něho vytáhnout misku z krabice. Na vyčuhujícím kousku provázku přitom nebylo uvázáno nic, co by ptákovi mohlo naznačit, že na druhém konci šňúrky má jídlo.
V minulosti podobný test vědecké týmy používali u jiných druhů ptáků. Rozdíl oproti rackům byl v tom, že zatímco racci měli krabici položenou na zemi, jiné druhy vytahovali provázek vertikálně.
Prvním krokem k poznání, zda něco podobného racci dokáží, bylo pro vědce seznámit racky s krabicí. „Jelikož šlo o divoce žijící ptáky, museli si nejdříve zvyknout na přítomnost krabice u svých hnízd. Vědci proto nejdříve vytipovali konkrétní hnízda, ty ohradili, a umístili k nim prázdnou krabici. Jeden kus párku nechali ležet nedaleko krabice, blízko jejího otvoru," popisuje web Science Alert.
Poté, co si ptáci přišli alespoň čtyřikrát sníst párek do blízkosti krabice, pustili se odborníci do testu - a umístili klobásu na misku uvnitř krabice, přičemž natáhli provázek. K vnější straně krabice opět položili kousek párku, aby zajistili, že se pták vydá krabici prozkoumat. „U třiadevadesáti pozorovaných hnízd vědci napočítali celkem 138 dospělých racků, které krabice zaujala," píše web Phys.org.
Aby měl experiment výpovědní hodnotu, vědci jej zopakovali celkem třikrát - tedy třikrát umístili ke hnízdu krabici s vyčuhující šňůrkou. „Ze 138 racků, kteří se do experimentu "zapojili", se 104 jedinců pokusilo k párku v krabici dostat alespoň jednou," uvádí server Science Alert.
Úspěšní racci
Racci, vůbec první vodní ptáci, kteří podobný test zvládli, si v něm vedli velmi dobře. „Čtvrtina ze 104 racků, kteří se alespoň jednou pokusili dostat k párku uvnitř krabice, uspěla. Z těchto 104 racků navíc 21 procent jedinců uspělo hned při prvním pokusu," uvedli autoři studie Jessika Lamarreová a David R. Wilson v úvodu k odborné práci.
Většina ptáků se podle pozorování vědců chovala při testu podobně. „Dospělý racek se ke svému hnízdu, u nějž byla umístěna krabice, většinou vrátil do dvou minut poté, co jsme tam box položili. Následně nejdříve snědl párek položený vedle krabice. Poté už buď krabici ignoroval, nebo, ve 104 případech, začal krabici blíže zkoumat. Nejčastěji tak, že strčil zobák do otvoru, a nejdříve se pokusil vytáhnout Petriho misku s jeho pomocí, nebo rovnou začal tahat za šňůru," píší Lamarreová a Wilson ve studii.
Z šestadvaceti racků, kteří byli ve vytahování šňůrky úspěšní, se jich opakovaně pokusilo k jídlu v krabici dostat sedm. Z nich tři uspěli i na podruhé, ostatní ne.
Výsledky racků v testu jsou každopádně v porovnání s jinými ptačími druhy až překvapivě dobré. „Na první pokus ve stejném testu uspělo 26 procent havranů, kteří byli zkoumáni (oproti 21 procentům racků). A když stejný experiment například využili v roce 2016 vědci při výzkumu divoce žijících hýlů na Barbadosu, v testu sice uspělo 43 procent zkoumané populace, ale pouze dva ptáci se dokázali k jídlu dostat už při prvním pokusu," porovnává server Science Alert.
46
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
