Pozdní chození spát má dle nových zjištění odborníků řadu negativních dopadů na zdraví takzvaných nočních sov. Lidem, kteří patří k tomuto spánkovému chronotypu, totiž hrozí větší riziko výskytu některých chronických onemocnění. Navíc jsou podle nové studie méně produktivní, dosahují horších školních výsledků a mají větší tendenci užívat tabák nebo alkohol. Pomoci přitom může už krátká fyzická aktivita během dne. 

Mezi faktory přispívající ke špatnému spánku patří psychické problémy, stres a deprese, ale také velké množství alkoholu či kofeinu nebo používání elektronických zařízení těsně před spaním.
Vědci varují před typem žárovky, která vyzařuje modré světlo. Je nebezpečná

Portál CNN píše, že je tento typ lidí často spojen se sedavým zaměstnáním, s nižší úrovní aerobní zdatnosti a spalováním méně tuků, jak v klidu, tak i při aktivitě. Výzkum zveřejněný v časopise Experimental Physiology rovněž odhalil, že jsou noční sovy často inzulinově rezistentní, což znamená, že jejich svaly potřebují více inzulinu, aby získaly potřebnou energii.

„Inzulin říká svalům, aby byly houbou a absorbovaly glukózu v krvi. Představte si to jako vodu z kohoutku. Pustíte vodu, kapka se dotkne houby a okamžitě se vstřebá. Ale pokud necvičíte a nezapojujete ty svaly, je to jako kdyby ta houba pár dní ležela a ztvrdla jako kámen. Kapka vody ji znovu nezměkčí,“ vysvětlil hlavní autor studie a docent na Rutgersově univerzitě v americkém New Jersey Steven Malin.

Kardiovaskulární onemocnění a cukrovka

Kvůli tomu, že spánkový chronotyp ovlivňuje, jakým způsobem naše tělo využívá inzulin, hraje roli i při prevenci srdečních onemocnění a cukrovky druhého typu. „Existují dobré důkazy o tom, že pozdní spánek je spojen s vyšším rizikem metabolických a kardiovaskulárních onemocnění," uvedla ředitelka Centra pro cirkadiánní a spánkovou medicínu na Northwestern University Feinberg School of Medicine v americkém Chicagu Phyllis Zeeová. Citlivost na inzulin podle ní ovlivňuje jak ztráta spánku a špatné nastavení denního rytmu, tak pozdější stravování během dne a vystavení malému množství ranního a většímu množství večerního světla.

Jste skřivan, nebo sova?
Ponocování je nebezpečnější, než se myslelo. V těle nadělá velkou paseku

Tělesné hodiny v podobě takzvaného cirkadiánního rytmu ovlivňují, kdy mají lidé hlad a kdy se cítí ospalí. Mají navíc vliv na produkci či potlačení hormonu melatoninu, který je zodpovědný za spánek.

Noční sovy jsou vlivem větší aktivity během noci méně aktivní během dne. Spánek a bdění přitom řídí hlavně přirozený cyklus východu slunce a soumraku. Denní světlo potlačuje produkci melatoninu a západ slunce ji naopak zvyšuje, čímž začíná únava. Spánkový chronotyp, který každý člověk zdědí, ale tento přirozený rytmus mění. Ranní ptáčata uvolňují melatonin dříve, noční sovy naopak později.

Užívání omamných látek i snížená produktivita

U nočních sov tedy jejich spánkový rytmus může mít negativní vliv na produktivitu, školní výsledky a sociální fungování. Ranní ptáčata jsou zase aktivnější po celý den, což může podle vedoucího studie vysvětlovat, proč mají menší riziko kardiovaskulárních onemocnění. Noční typy jsou také náchylnější k užívání tabáku, alkoholu a kofeinu a mají více tělesného tuku v oblasti žaludku a břicha.

Zdřímnutí zvyšuje šanci na vysoký krevní tlak a mrtvici, ukázala studie. Chce to především kvalitní spánek v noci.
Zdřímnutí přes den zvyšuje šanci na mrtvici, ukázala studie. Je několik důvodů

Výzkumníci v rámci studie rozdělili jednapadesát osob podle jejich chronotypů. Účastníci studie pak jedli kontrolovanou stravu a byla sledována jejich aktivita během dne. Vědci kromě jiného zaznamenávali, jak získává metabolismus jednotlivců většinu energie, zda pomocí sacharidů, nebo tuků. „Metabolismus tuků je důležitý, protože si myslíme, že pokud můžete spalovat tuky pro energii, pomůže to svalům trvanlivěji přijímat glukózu," popsal Malin. Sacharidy jsou naopak tím, co tělo využívá při intenzivní fyzické aktivitě. Výsledky ukázaly, že noční sovy využívají jako zdroj energie spíše sacharidy, a naopak ranní ptáčata spíše tuky.

Vedoucí studie však zároveň poznamenal, že k tématu je stále zapotřebí více studií. Upozornil také na to, že lidé, kteří si na své vrozené tělesné hodiny ještě nezvykli, mohou mít problém se sociálními aktivitami nastavenými společností, například pracovní a školní dobou.

Dědičný ale ovlivnitelný

Ač je spánkový chronotyp dle dosavadních zjištění pravděpodobně děděný, může se v závislosti na věku měnit. Portál Medical News Today zároveň píše, že podle vedoucího studie se dá upravit i cíleně.

„Jedním z vhodných přístupů je použití patnáctiminutových oken. Choďte spát o 15 minut dříve a pak vstávejte o 15 minut dříve. Časem a v závislosti na tom, jak se věci vyvinou, se to může prodloužit o dalších 15 minut,“ uvedl Malin. Ten také v tomto směru doporučuje, ať noční sovy volí více fyzické aktivity během dne, která by jim mohla kompenzovat některé z negativních důsledků daného životního stylu. Stačit má podle něj i rychlá patnáctiminutová procházka.