Jason Bruck, vedoucí studie a mořský biolog ze Státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, chtěl původně ověřit, zda delfíni používají své charakteristické pískání pro identifikování spřátelených jedinců stejným způsobem, jakým se lidé spoléhají na jména. Aby však zjistil, zda si mohou pískání spojit s konkrétním delfínem, musel k tomu využít další testovací prvek: moč.

Vědec již dříve pozoroval volně žijící delfíny, kteří cíleně proplouvali chuchvalci moči, což jej vedlo k podezření, že z ní sbírají informace. „Byl to výstřel do tmy,“ sdělil Bruck, jehož studie byla publikována v časopise Science Advances. „A upřímně řečeno jsem nečekal, že to bude fungovat,“ dodal.

Delfíni v zajetí při pokusech věnovali pozornost moči i pískání svých přátel. To naznačilo, že znají zvířata, která je vydávají. Tato zjištění byla prvním spolehlivým důkazem toho, že kytovci identifikovali ostatní příslušníky svého druhu pomocí chuti a sluchu, a tak pro rozlišení využívají nejméně dva signály, podobně jako lidé. „Byl jsem šokován,“ řekl Bruck pro National Geographic.

Experiment s močí

Výzkum začal už mezi lety 2016 a 2017. Prvním krokem vědců bylo zjistit, zda delfíni dokáží detekovat moč v mořské vodě. Během evoluce totiž ztratili čich, ale zachovali si silný smysl pro chuť.

Delfíni byli dočasně odděleni od sebe a umístěni do rozlehlých bazénů. Do nich vědci nalili vodu s ledem a pak sledovali, jak která zvířata reagují. Dále tým potřeboval ověřit, zda se reakce zvířat na ledovou vodu a moč liší a jestli reagují odlišně na známou a neznámou moč.

Delfín. Ilustrační snímek
Podmořská klinika. Delfíni si otíráním o korály léčí kožní infekce, tvrdí vědci

Tým k experimentu využil delfíny, kteří spolu žili alespoň pět let. Tím měli jistotu, že se jedinci navzájem znají. Výzkumníci pak do bazénu postupně nalili asi dvacet mililitrů známé i neznámé delfíní moči. „Delfíni zkoumali vzorky moči déle, pokud pocházely od známých zvířat nebo pokud byly předloženy společně s jedinečným a charakteristickým pískáním delfína, což je akustický identifikátor, který funguje jako jméno," vysvětlil výsledky testu Vincent Janik, spoluautor studie, pro britský deník The Guardian. Zvířata zkoumala známou moč asi třikrát déle než neznámou, přičemž několik jedinců odebíralo vzorky známé látky déle než dvacet sekund.

Pochopení signálů

Poslední test zjišťoval, zda delfíni mají pískání a moč jedince v jejich mysli propojeny. Bruck za tímto účelem provedl experiment, který behaviorální ekologové nazývají „porušení očekávání“. Ukázal zvířatům něco, co nedává smysl, a sledoval, jak zareagují. U lidí by to bylo jako vidět tvář svého nejlepšího přítele, ale slyšet jiný hlas.

Žralok bílý, ilustrační foto
Velký žralok, kterého vědci roky sledují, se opět objevil. Tentokrát u USA

Bruck testoval různé kombinace moči a píšťalky na deseti delfínech, z nichž pět bylo stejných jako v předchozích pokusech. Když byli kytovci vystaveni nesprávné kombinaci píšťalky a moči, nevěnovali jí příliš velkou pozornost. Jakmile se však delfín setkal se správnou dvojicí píšťalky a moči, zkoumal oblast v průměru o deset sekund déle než v případě nesprávné dvojice. To byl přesvědčivý důkaz, který tým potřeboval.

Důležité zjištění

„Je velmi obtížné prokázat, že nějaký pojem existuje v mysli zvířete, takže tyto typy experimentů, které se snaží na tuto otázku odpovědět, jsou velmi zajímavé a užitečné,“ sdělil pro National Geographic Bruno Díaz López, hlavní biolog španělského Institutu pro výzkum delfínů skákavých, který se na studii nepodílel. López, který by rád viděl podobné studie prováděné ve volné přírodě, dodává, že „je to dobrý přístup a první krok“ k pochopení toho, jakou roli může hrát chuť při rozpoznávání delfínů.

„Tohle opravdu prohlubuje naše chápání toho, jak se delfíni navzájem sledují, což, jak víme, je pro ně opravdu důležité,“ řekla Laela Sayighová, mořská bioložka z Woods Hole Oceanographic Institute v Massachusetts, která se na studii také nepodílela. „Otevírá to dveře k dalším otázkám, co všechno se mohou učit ze stop moči,“ dodala pro National Geographic.

Bruck se nadále chce zabývat tím, jaký biologický mechanismus delfíni používají k ochutnávání moči. Slibnou možností jsou lipidy v moči, které lze detekovat pomocí fyzické „antény“ na jejich chuťových pohárcích. Dodal, že je to obzvlášť naléhavé, protože není známo, jak může znečištění moří a oceánů způsobené lidmi ovlivnit chuťové schopnosti delfínů.