Jižně nad starou vesnicí vystupuje do výše 659,3 m vrch U kaple (Kapellenberg), jihovýchodně od sídlištní části města se zvedá typické panoráma Paseckého vrchu, kterému Němci říkali Schwandberg. Na současných mapách má tento vrch nadmořskou výšku 743 m. Mezi dvěma vrchy si nalezl cestu malý potůček s prastarou silnicí do sousední Kamenice a nedalekých Lobzů, jež bývaly v minulosti jednou z nejdůležitějších vesnic Slavkovského lesa. Potůček bývá někdy jmenován Březovský potok, v němčině Prosaubach.

První zmínka Nejstarší známý tvar pojmenování osady se vztahuje k roku 1353. V prameni z 25.listopadu 1353 jsou uvedeni bratři z Březové jako “bruder die prezzerer”, zatím co na pečeti je použit tvar “presseuer”. V roce 1370 je zaznamenán tvar Preysa a o více než sto let později, v roce 1492, tvar Presa. V těchto a dalších tvarech pojmenování zemědělské osady se ozývá jako základ slovanský výraz pro břízu, která tu všude v okolí byla a je hojná. Šlikovský údržbář z roku 1525 uchovává dvě podoby jména Březové- Presau a Bresau. Historie Někdy v první polovině 17.století se stala Březová součástí majetku Nosticů Informace o Březové před polovinou 19.století nám podává dobře informovaný topograf Sommer. Podle jeho záznamů byla vesnice součástí sokolovkého nosticovského panství a jmenovala se Prosau.

Vesnice měla 15 popisných čísel a 81 obyvatel. Byla tu hospoda, mlýn s pilou a v zahradách a školkách tu rostlo velké množství ovocných stromů. Podle pamětní knihy sokolovského pátera Korbla z roku 1841 stály u usedlostí čp.1 a 13 malé kapličky a na stavení číslo 4 byla zvonička. Důlní činnost Nově se začalo rozvíjet u Tisové, Dolního a Horního Rychnova a i ve vzdálenějším okolí hnědouhelné dolování. Pro chudší obyvatelstvo vesnice představovaly doly vhodné pracovní příležitosti, ale přesto si Březová svůj převážně zemědělský ráz uchovávala.

Na počátku našeho století představoval katastr Březové 235 hektarů, z toho bylo 78 ha orné půdy, 63 ha luk, 60 ha lesa, 30 ha pastvin, 1 ha zahrad a 3 ha ostatní půdy. Válka Z první světové války se nevrátili 4 březovští mužové. Pomník padlým byl jako v jedné z mála obcí Sokolovska znovu pietně upraven v roce 1993. Malé slavnosti se tenkrát zúčastnili i někteří z původních německých obyvatel vesnice, kteří ji po skončení 2.světové války museli opustit. První republika Doba první republiky přinesla do vesnice některé z vymožeností moderní doby. V letech 1923-1924 byla vesnice elektrofikována a byl v obci vybudován vodovod.

V roce 1931 vyhořel zdejší mlýn, který stával v horní části vesnice. V roce 1939 byla zahájena v nevelké vzdálenosti od Březové otvírka nového uhelného lomu Silvester, který pak byl v provozu celých 40 let. Poválečné období Konec 2. světové války proběhl v Březové stejně jako ve většině míst Sokolovska bez bojových akcí. 8 místních občanů se z války domů nevrátilo. Uvědomíme-li si, že tehdejší Březová měla jen 20 popisných čísel, pak daň, kterou obec válce zaplatila, byla opravdu vysoká. Z poválečného odsunu bylo vyjmuto 6 rodin německých starousedlíků, z nichž někteří se podíleli i na činnosti