Po kolikáté už jste na festivalu Oty Hofmana?
No víte, já nebyl na všech. Měl jsem malou pauzu, ale byl jsem na úplně prvním festivalu Oty Hofmana. A to může říct jen málokdo.
Co tu děláte, když přijedete?
Dělám besedy. Je to moje parketa a také jsme se na tom s organizátory domluvili. Dřív jsem dělal tyto besedy pro lektorky a lektory filmových klubů. Byly to takové ´kinorektožky´. Vždy to bylo na určité téma, na které jsem se zaměřil. A před třemi lety jsme besedy zase obnovili. Jsou to vždy tři tematické okruhy pro první stupeň, druhý stupeň a střední školy.
Co považujete za největší devizu tohoto festivalu?
Nejvýznamnější devizou je to, že zaujmou především děti. Sice nemá statut mezinárodního festivalu jako ten zlínský, ale festival Oty Hofmana je regionální. Čímž to nemyslím zle, naopak. Tímto festivalem žije celé město. A děti tu mají kromě jiného i bohatý doprovodný program. Jen nerozumím jedné věci, proč sem poslední roky jezdí tak málo filmařů.
Poslední otázka, jaká byla vaše nejoblíbenější pohádka nebo pohádková postava?
To jste mě zaskočila. Na takovou otázku nemůžu tak snadno odpovědět. Takhle rychle vám neřeknu ani jednu. Bylo a je jich víc. Jak pohádek, tak i postav.
