Naprostou novinku nabídne Karlovarský symfonický orchestr návštěvníkům koncertu, který odehraje zítra v Lázních III v Karlových Varech. Touto novinkou je Koncert pro hoboj a velký orchestr, který napsal současný skladatel Vladimír Vlna a který věnoval svému bratrovi, sólohobojistovi operního orchestru Národního divadla v Praze Vratislavu Vlnovi. Ten také sólový part hoboje zahraje.

Koncertní síň Antonína Dvořáka v Lázních III je teprve druhým místem, kde Vlnovo dílo zazní, premiéru mělo letošního 19. ledna v Plzni v provedení Plzeňské filharmonie.

Úvodním dílem koncertu bude skladba Obrazy – Iberia francouzského skladatele Clauda Debussyho, jednoho z nejvýznamnějších představitelů hudebního impresionismu. Uvedená skladba je součástí orchestrálního cyklu Obrazy z roku 1912, který spolu s kompozicí Iberia tvoří ještě skladby Gigues a Jarní ronda. Cyklus Obrazy spolu se symfonickou skicou Moře a skladbou Oblaka z třídílného titulu nazvaného Nokturna jsou nejdůležitějšími díly Debussyho orchestrální tvorby.

Debussy má pro francouzskou a evropskou moderní hudbu zcela epochální význam. Nebyl však omezen jen na impresionismus, ale ukazoval nové a závažné impulsy pro další vývoj ve všech hudebních oblastech a ovlivnil celé generace hudebních skladatelů 20. století.

Koncert pro hoboj a velký orchestr Vladimíra Vlny je ryze současným dílem symfonické hudby 21. století. Skladatel jej zkomponoval v závěru loňského roku.

„Sólový part koncertu je obtížný hlavně po technické stránce. Můj bratr v něm často používá krajní polohy hobojového rozsahu, a to i ve velmi rychlých pasážích. V tom je pro mne velkou pomocí úžasný hoboj německé výroby „Ludwig Frank“, ke kterému mne dostal skvělý opravář a výrobce hobojů z této německé dílny pan Roman Zlesák, mimochodem partner a podporovatel KSO,“ říká hobojista Vratislav Vlna.

Na závěr koncertu zazní Šeherezáda – symfonická suita významného ruského romantického skladatele Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Příběhy Tisíce a jedné noci inspirovaly mnoho lidí, nechal se jimi ovlivnit i Rimskij-Korsakov. Výsledkem byla suita Šeherezáda, volně pojaté hudební vyprávění o Sindibádovi, careviči Kalendáři a princezně. Skladatel dílo zkomponoval v roce 1888 a nedlouho po premiéře, která se konala v témže roce, se suita rozletěla do světa, aby se počátkem 20. století stala legendou. Právě tato suita zajistila skladateli světovou proslulost.

„Tato suita patří mezi několik málo kusů světové literatury, které nejen že jsou opravdu výjimečně krásné, ale také kompozičně prakticky dokonalé, a takových je málo. Výjimečná je také tím, že hudebníci ji velmi rádi hrají, a to nejen proto, že obsahuje mnoho krásných sól,“ upozorňuje dirigent Jan Mikoláš, pod jehož taktovkou KSO koncert odehraje.

Začátek je v 19.30 hodin.

Lev Havlíček